Zdeněk - @ 01.03.2009 | #

Album skupiny Energit Piknik vychází 3 roky po jejich skvělém debutu.Skupina částečně změnila obsazení,na klávesy nahradil Emila Viklického Milan Svoboda a za bicími je tentokrát Jaromír Helešic - muzikanti,bez kterých se snad žádná fusion akce té doby nemohla obejít.A tak zatímco na prvním albu je znát inspirace Mahavishnu Orchestra,Piknik je méně elektrický,někde slyšíme funky/Drift/,jinde jakoby předzvěst skvělého Andrštova akustického alba Capricornus/Jarní rovnodennost/.
Na dechy tady už tak nedominuje jako na jedničce Rudolf Ticháček ale spíše je slyšet celá dechová sekce.Skladba Zapomenutý ostrov pak znalcům připomene skvělé album skupiny SHQ Jazzové nebajky zatím nevydané na CD /další dluh našich vydavatelství/.Říční písek,to je další poloakustická
lahůdka Luboše Andršta a Rudolfa Ticháčka.Závěrečný
Piknik se skvěle šlapající dechovou sekcí pak jakoby
shrnul vše,co jsme slyšeli v předchozích skladbách.
Sečteno - jen o trochu slabší než první album.Škoda,
že do třetice díky tehdejším poměrům už Energitu nic
dalšího nevyšlo. Dávám 3 a půl.
P.S. díky Indies Records za skvělý vydavatelský počin Energit 1+2 na dvojcd.Přmlouvám se ještě za
CD reedici alba Capricornus Luboše Andršta.

Zdeněk @ 16.11.2009 17:38:24 | #
ad Filosof/ já byl samozřejmě také na výše zmiňovaných koncertech osobně,pro se o nich zmiňuji.
Co se týká Merty naprosto souhlasím s Mirkem Kostlivým,pokud hraje sám,pak opravdu umí,ale když si s kapelou hraje na elektrifikovaného Dylana,není to ono.Naopak Třešňák je s elektrickým bandem za zády výborný. Radim Hladík je samozřejmě bez diskuse ale to není typický bluesman.Tebou vyjmenované kytaristy
jsem většinou aspoň jednou viděl ale nezlob se,proti
Andrštovi je to trochu jiná liga.No a Skot Stan The Man je sice zajímavá postava naší scény nicméně s Andrštem neměřitelný - zažil jsem jeho koncert coby člena Blue Bandu místo Ramblina Rexe,takže srovnání na jednom podiu bylo jednoznačné. Koho však považuji za velký příslib do budoucna je Lukáš Martínek .To je dle mého názoru český Johny Lang. Závěrem - naše názory na uvedené kytaristy se možná liší v tom,že každý z nás má rád blues v trochu jiné podobě.Přiznávám,že mne víc sedí bílé elektrické blues,proto možná Luboš Andršt.