Reakce na recenzi:

Rey - @ 10.05.2013

Jo, v Pepíkovej garáži, tam se dějou věci... A navíc k ní mám takovej jako niternej vztah. Při pokusu o reinkarnaci zasvěcovacího mejdanu - viz. moje recenzička na Nanebevzetí Opičáka od Pixies - jsme s kámošem Dudeem nejdřív pěkně zmokli ve Špindlu na Pláních, a po divným prušáckým mejdanu pod lanovkou usedli tedy konečně do Hotelu Hradec za účelem usušení a nakrmení - dali jsme si k pozdnímu obědu toho nejlepšího kvalitně zamřelýho hirsche, kterýho jsme do tý doby a vod tý doby ještě nejedli ani my, ani vy. Mokrý a s plným jelením břichem jsme nasedli do Dudeova Helmuta a jeli na místo srazu s kámošem Georgem a dalšíma kumpánama, který pohrdli pátečním lyžováním a celej pátek se v Praze ještě pachtili v rachotě natěšený nedočkavostí na mejdan uprostřed něhož mělo trůnit to důvěrně známý hliníkový rotační těleso s jasně deklarovaným urquellovým obsahem.
No a to byl právě ten správnej okamžik vosolit audiosystém v Helmutovi - a povzbuzeni absurditou prožitého, požitého a očekávaného k prožití a požití - čím jiným než Františkovou Pepíkovou garáží. Venku chcalo jako z konve a George byl ještě někde v horoucí prdeli světa. Tak jsme Pepíkovu garáž dali celou a ještě měli čas se vrátit nejen do Garáže, ale nechali jsme se znovu prověřit Centrálním dohlížitelem, pronásledovat Katolickejma holkama, prožili jsme exkluzívní Soutěž Miss mokré tričko s krásnou ale totálně blbou Mary co přijela hliníkovým busem z Canoga Park v Los Angeles, prostě Mastili to co to dá až ke skvělýmu Velikonočnímu Vodnímu melounovi. Nakonec George s ostatníma přijel i s důvěrně známým hliníkovým rotačním tělesem, mejdan byl skvělej a jelikož venku furt chcalo jako z konve, byli jsme vo tom památným víkendu já a kámoš Dude jediný, kdo lyžovali.
Tak na tohle všechno si vždycky vzpomenu, když si pustím Františkovu jedinečnou Pepíkovu garáž. Absurdita toho víkendu v ní je, ne že ne.