Reakce na recenzi:

Clusťa - @ 25.11.2008

Mikael Äkerfeldt je pro mne muzikant číslo jedna. Sleduji jeho tvorbu pozorně, ať už se jedná o výpomoc v Katatonii, v super projektu Bloodbath (jejich nová deska je veskrze rozbourávající), až po hostování v jedné skladbě na sólovém albu mistra Ihsahna (Emperor, Hardingrock, Peccatum). Každý má na něco slabost. Mojí slabostí jsou Opeth. Album "Still Life" je pro mne to nejlepší, co tito Švédové doposud ukuchtili. Nemám žádné výhrady. Perfektně zpracovaný obal a booklet z dílny mistra Travise Smitha. K instrumentálním výkonům všech geniálních hudebníků také není co dodat. Vždy jsem měl slabost pro bubeníka Martina Lopeze, co on dokáže za bicí soupravou, je k nevíře (škoda jen, že zdravíčko nesloužilo). Co se týče vokálů Mikaela, není co dodat (jen málo hudebníků má tak kvalitní growling a zároveň čistý zpěv). Toto album je koncepční. Deska vypráví příběh muže, žijícího ve středověku, který je vyhnán ze svého domova, protože nesdílí křesťanskou víru. Při odchodu musí opustit svou milovanou dívku jménem Melinda. Jeho city k ní ani po patnácti letech vyhnanství neutuchají, proto se vrací, aby ji odvedl s sebou. Zjišťuje, že Melinda se mezi tím musela stát jeptiškou a "provdat" se za církev. Přesto se nevzdává, a i když si uvědomuje, že se vystavuje velkému nebezpečí (pokud by ho odhalil "Koncil kříže", dohlížející na potírání kacířů ve městě), vydá se ji přesvědčit. Melinda k vlastnímu překvapení sama doznává, že ho ještě miluje. Jenže jsou odhaleni, Melinda je odvedena a popravena pro nevěrnost Bohu. V záchvatu vzteku hrdina zabíjí vojáky, přisluhující Koncilu, dokud nezkolabuje vyčerpáním. Posléze je zajat a potrestán oběšením. V okamžiku těsně před svým posledním vydechnutím spatří Melindu, jak na něj ve smrti čeká (převzato a trošku upraveno z internetové stránky Wikipedie). Jednotlivé skladby netřeba rozebírat. Nedávno vyšlo toto album v reedici spolu s DVD v krásném digibooku (u labelu Peaceville), vřele doporučuji........