Reakce na recenzi:

mct - @ 11.11.2005

Tohle album mám moc ráda. Je takové komorní, ideální pro chvíli, kdy je člověk sám a chce se příjemně odreagovat. Je pochopitelně jednodušší než alba, která následovala, ale ne jednoduché. Myslím, že hlavní problém, proč ve své době v podstatě propadlo, byla špatná reklama navíc cílená na špatnou skupinu posluchačů. Album je na debut velmi dobré a je i vyrovnané, nemá žádné zásadní slabé místo, není to laciný popík a do žebříčků namířeno nemělo.
Přímo zbožňuju hned tu první skladbu - Where the sour turns to sweet, ta se mi zalíbila hned na první poslech a dodnes patří k mým nejoblíbenějším. A líbí se mi i ty následující od – In the beginning – „Oceán pohybu/ se svíjí do klubíčka, zvedá se a klesá/ Shání/ kolem dokola rozběhlé hory …“ až po závěrečnou A place to call my own „…Jsem jen její dítě, dítě mé strážné bohyně/ Docházím na konec svých cest, do jejího klína/ a myslím, že jsem konečně našel místo, které nohu nazvat svým“ . I když námětově album čerpá z biblických příběhů, zpracovávájí Genesis tuto tématiku velmi volně, jsou to spíše jen takové obrazy.

Poté, co se Genesis prosadili, bylo album vydáno v mnoha reedicích, a tak ho můžete najít v obalech mnoha variant – pro zájemce zde uvádím odkaz na stránky www.genesismuseum.com, kde jich při mé poslední návštěvě uváděli 27 kousků – a to jsou jen obaly vinylů. Moje LP má obal, který je tam na 12. místě. Podobný guláš existuje i v CD verzích tohoto alba, ještě zkomplikovaný různými počty bonusů a dokonce i názvů alba.