Genesis - Nursery Cryme (1971)

Reakce na recenzi:

Snake - 4 stars @ 14.02.2014 | #

Výborná deska a ani nechce věřit se tomu, že pochází už z roku 1971. Definice samotného subžánru "symfonický prog". A to jsem se já makovec Genesis docela dlouho cílevědomě bránil, jejich tvorba z osmdesátých let se mi nelíbila ani co by se za nehet vešlo a nevěřil jsem tomu, že by to někdy dřív mohlo být lepší. Jak hluboce jsem se mýlil :)

Instrumentální orgie v "The Musical Box" jsou strhující, ale nejhlubší brázdou a nejsilnějším zážitkem na desce je pro mne masomlejnek "The Return Of The Giant Hogweed". Neskutečná masáž v ryze orchestrální části nazvané "The Dance Of The Giant Hogweed" mě naplňuje euforií a slastnými pocity. O samotném konci celé skladby ani nemluvě. "Seven Stones" přinese trochu klidu, mellotron, flétnu, pěkný refrén a následuje trocha humoru v odlehčené "Harold The Barrel". Druhým vrcholem desky je pro mě závěrečná "The Fountain Of Salmacis". A nejen kvůli milovanému mellotronu, však ony jsou tu také docela divoké a zručně odehrané instrumentální pasáže.

Schválně jsem se nezmínil o skladbičkách "For Absent Friends" a "Harlequin". Zdají se mi býti celkem průměrné a docela dobře bych se bez nich obešel, ale nechť. Nikdo není dokonalý. Ani Genesis...

Dávám čtyři hvězdičky.

 

Voytus @ 15.02.2014 15:06:27 | #
Já začínal podobně - na 80. letech. A pořád jsem si říkal, co to na těch Genesis teda je. A pak jsem objevil pětici alb s Peterem Gabrielem a pochopil! Dodnes a asi i napořád jedna z mých nejoblíbenějších art/prog skupin. I proto, nakolik je pro ně důležitá kompozice, nikdy neulítli k samoúčelnému experimentování (občas tohle vnímám u ELP, King Crimson, Yes i Van der Graaf - ale u všech jsem si tak nějak zvyknul za tu dobu, co je poslouchám). Genesis pro mě končí ne odchodem Gabriela, ale odchodem Steve Hacketta, jehož sólovou tvorbu objevuji až teď a říkám si, jakou jsem dělal chybu, že jsem jeho sólovou dráhu ignoroval.


Copyright © easyaspie.cz Created in 0.0086 s.