Reakce na recenzi:

horyna - @ 10.03.2016

Foxtrtot u mě stál vždy tak nějak v pozadí trespassů,školek a dalších Gabrielovských alb, proto ještě není důvod něco mu vytýkat. Nejspíš za to vždy mohla úvodní skladba která si mě nikdy příliš nezískala a vstup do alba nebyl tak intenzivní jako u jiných jejich děl. Ovšem nejpozději od Time Table je vše zcela jinak, úvodní klavírní melodie a famózní Gabriel zvedají skladbu do andělských výšin, třetí v pořadí obsahuje originální Banksovy rejstříky a hybnou basovou figuru,skladba mění tempa a nálady, postupně do hry vstupuje originální kytara a flétna.
Hackettovy velké chvíle přichází se čtvrtou v pořadí, atmosféra je opravdu čarovná a když se krapet zrychlí, dostavuje se pocit zadostiučinění.
Po oduševnělých kytarových "horizontech" , ocitáme se před branami které vedou k nesmrtelným- Suppers Ready: nejen že má všechny poznávací znamení kapely, ona je opravdu dokonalá, opakované poslechy pomůžou se v této suite orientovat, posluchač bude po zásluze odměněn. Že skladba zasluhuje absolutorium je mi již dlouhou dobu jasné, tentokrát jsem k ní přistupoval ale zcela jinak, zaměřil jsem se, ani ne tak na nástrojovou, tempovou a žánrovou bohatost, jako spíše na vokální projev Pana zpěváka. Tolik odstínů a nálad co do svého výkonu během 22 minut Peter vkládá stává se vskutku obdivuhodným, střídá klidné polohy s extatickými , snaží se odstítnit jednotlivé části, nebízí nám tolika barev a stylů svého projevu že posloucháme se zatajeným dechem, skladbou pomalu proplouváme a jakákoliv stopa po nudě,nebo opakování se nepřichází absolutně na mysl.

Genesis roku sedmdesátého druhého stvořili další ze svých milníků, bravo.