Reakce na recenzi:

Gattolino - @ 04.11.2005

Nechci opět sypat superlativy a opakovat to, co hezky řekly předchozí recenze. Zkrátka, Foxtrot je opět klíčové album rockové historie. Opravdu si při mellotronovém úvodu Watchera někdy připadám jak účastník přistání kosmické lodi, hodně je to patrné na Three Sides Live. Get´em Out By Friday se mi zdá navazovat na tradici Harold The Barrell, drama o mnoha hlasech a mnoha hudebních náladách, skoro operní kousek. Can Utility je další nádhera, předvádějící mistrovské kytary a zpěv "bez hranic" jako v Seven Stones, jen poloha je intimnější a komornější. Tato skladba také málo asi hrána živě, nicméně se objevuje také na bootlegu Genesis Live In Genoa ze srpna 1972 (ještě před vydáním Foxtrotu). Horizons je bonbónek, není to jen exhibice virtuosa, protože náladou tam stoprocentně sedí. A Supper´s Ready? Nebudu plýtvat slovy, jen musím přiznat, že při "Like the River joins the ocean ...... we´re finally been freed to get back home" cítím hluboký duchovní prožitek, neboť Peter zpívá o klíčových mystických pravdách, o Bohu a základních otázkách bytí. Jeho "Hey Babe, with your guardian eyes so blue..." je tak silné a pravdivé, že mne jeho pozdější erotické jódlování na pozdních sólových albech připadá skoro jako zrada ideálů mládí (ale je to jistě dobrá hudba a jen můj pocit). Mohou ještě později natočit něco podobně skvostného? Jistě, vždyť jsou to Genesis!