nowhere_man - @ 07.04.2011 | #

Geniálna séria stále pokračuje. A Selling England by the pound je z doterajších albumov môj najobľúbenejší (prekonal ho už iba Lamb lies down...). Úvodná Dancing with the moonlit knight je jedna z top skladieb Genesis, strieda krásne melancholické pasáže s vypätými dramatickými (plus nádherné sólo od Hacketta). Singlovka I know what I like mi vôbec nepríde ako nejaká komerčná vec s hitovými ambíciami, má krásnu melódiu a bodaj by sa také single vydávali aj dnes. Firth of fifth - nepotrebuje komentár, krása sama o sebe vyšperkovaná ďalším Hackettovým krásnym sólom. Zvyšok albumu je na tej istej vlne, opäť nepočujem nikde slabé miesto, ale prvé tri skladby som spomenul, lebo sú jednoducho úžasné (mimochodom More fool me s Philovým vokálom sa mi veľmi páči, viac ako For absent friend z Nursery cryme). Takže opäť plný počet, neskutočné, čo táto kapela v rokoch 1970-1975 vyprodukovala... (a v podstate to pokračovalo až do 1977)

aselzesarp @ 29.09.2013 15:54:44 | #
Sice jsem naznačil, že už sem psát nebudu, ale ještě píšu, protože tady tohle je prostě o totálním nepochopení toho, co píšu.
Mně nepřipadá zaprděná hudba, co posloucháte. Sám mám podobný vkus jako vy. Což je jasné, jinak bych se o tyto skupiny vůbec nezajímal. Zaprděný mi připadá ten váš přístup. Ať si kdokoliv přečte můj komentář, který spustil tuhle lavinu, a pak mi tvrdí, že v něm bylo cokoliv útočného. To je prostě absurdní.