nowhere_man - @ 07.04.2011 | #

Geniálna séria stále pokračuje. A Selling England by the pound je z doterajších albumov môj najobľúbenejší (prekonal ho už iba Lamb lies down...). Úvodná Dancing with the moonlit knight je jedna z top skladieb Genesis, strieda krásne melancholické pasáže s vypätými dramatickými (plus nádherné sólo od Hacketta). Singlovka I know what I like mi vôbec nepríde ako nejaká komerčná vec s hitovými ambíciami, má krásnu melódiu a bodaj by sa také single vydávali aj dnes. Firth of fifth - nepotrebuje komentár, krása sama o sebe vyšperkovaná ďalším Hackettovým krásnym sólom. Zvyšok albumu je na tej istej vlne, opäť nepočujem nikde slabé miesto, ale prvé tri skladby som spomenul, lebo sú jednoducho úžasné (mimochodom More fool me s Philovým vokálom sa mi veľmi páči, viac ako For absent friend z Nursery cryme). Takže opäť plný počet, neskutočné, čo táto kapela v rokoch 1970-1975 vyprodukovala... (a v podstate to pokračovalo až do 1977)

zdenek2512 @ 30.09.2013 03:28:53 | #
Petře zdravím s těmi Dead Can Dance nemám problém hlavně první tři desky jsou parádní dál jsem je nesledoval. Vím že náš společný kamarád Jirka D. má Lisu Gerard ve velké oblibě. Z těch kapel co jsi jmenoval mám rád něco od U2 a Cure ty ostatní nemám ve sbírce, slyšel jsem je, ale neposlouchám, ani bych si je nekoupil. :-). Ten synthipop Modern Talking apod. mi taky vadí. V devadesátých podobně rockovou produkci převálcovalo disco a techno.