nowhere_man - @ 07.04.2011 | #

Geniálna séria stále pokračuje. A Selling England by the pound je z doterajších albumov môj najobľúbenejší (prekonal ho už iba Lamb lies down...). Úvodná Dancing with the moonlit knight je jedna z top skladieb Genesis, strieda krásne melancholické pasáže s vypätými dramatickými (plus nádherné sólo od Hacketta). Singlovka I know what I like mi vôbec nepríde ako nejaká komerčná vec s hitovými ambíciami, má krásnu melódiu a bodaj by sa také single vydávali aj dnes. Firth of fifth - nepotrebuje komentár, krása sama o sebe vyšperkovaná ďalším Hackettovým krásnym sólom. Zvyšok albumu je na tej istej vlne, opäť nepočujem nikde slabé miesto, ale prvé tri skladby som spomenul, lebo sú jednoducho úžasné (mimochodom More fool me s Philovým vokálom sa mi veľmi páči, viac ako For absent friend z Nursery cryme). Takže opäť plný počet, neskutočné, čo táto kapela v rokoch 1970-1975 vyprodukovala... (a v podstate to pokračovalo až do 1977)

kaktus @ 11.02.2014 11:45:43 | #
Právě poslouchám toto album z CD 1985 a pokud bych ho začal kouskovat tak I Know What I like(...) by klidně mohla zaznít na albu DUKE, ale co mě tu nesedí je Philova More Fool Me, ona je na tomto vydání (a v podstatě i LP -tam jsem jí i občas vynechaval) vyčnívající - zapadající, a to i po zvukové stránce - méně ostrá jakoby utlumená. Na remasterech SACD 2007 tak neční a je více zvukově přizpůsobená zbytku alba. To je takový můj pocit, mám obě verze, a tu z 1985 jsem už dlouho neposlouchal, takže mě to cinklo do uší. Jinak alba Genesis z 70 let jsou všechny vynikající na *****.