Reakce na recenzi:

horyna - @ 14.03.2016

Na vítězné vlně se pokračuje i s dalším albem.Přesto,že dochází k výměně basáka a především vokalisty na výsledku není nic znát,ba naopak, zdá se že Rob Sowden se svým majestátným hlasem padne k Areně jako nikdo před ním. Kapela vědoma si toho co dokázala se svým předchůdcem, působí náramně sebejistě, ani minuta zde není nechána náhodě, či snad nějaké nic neříkající výplni.Zvuk je opět dotažen do absolutna a H.Syme předvedl další ze svých povedených coverů.

Pro nepřipraveného posluchače působí úvod první skladby až apokalypticky, nekompromisní klávesové plochy bodají a Sowden nás okamžitě strhává na svou stranu, v půli John Mitchel uklidňuje naši mysl a jeho sólo s basovým tepem dává skladbě nový rozměr.
Waiting For The Flood je podstatně klidnější až romantičnější, pravý opak úvodu, po chvíli jež připomene Silent Lucidity od Queensryche se další pasáží posouváme k vrcholu této překrásné skladby.
The Butterfly Man-progrockový klenot první třídy, sólové kytary a celková nálada vytvářena klávesovými vsuvkami nemůže neoslovit, skladba roste dál v akustikých kytarách a středověkém chorále.
Ghost In The Firewall-samply, těžké tempo a valivý sound, toť čtvrtá skladba v pořadí, po ní přijde na řadu (veselejší) Climbing The Net a poté...poté už-
Moviedrome- skoro 20 minut blaha ve společnosti dokonalosti, časté změny temp a nálad, písní prostupují a dráždí naše smysly, jsou zde zastoupeny všechny ingredience a znaky této kapely, jež je používá vskutku mistrovsky.
Genesis má svou Suppers Ready, Yes zase The Gates Of Delirium, Arena má Moviedrome.
Friday's Dream-vše sklidňující závěr nemohl dopadnou lépe.

Tak kterou,předchozí, tuhle, nebo následující :-)