Procol Harum - Broken Barricades (1971)
Reakce na recenzi:
oř - @ 07.03.2018
Broken Barricades není žádné zklamání! Rozhodně ne!
Původně jsem chtěl napsat obsáhlejší reakci, ale nakonec se to rozrostlo a tak to vylepím jako další recenzi:
Hned první skladba Simple Sister ukrývá mistrnou Trowerovu sotva postřehnutelnou vyhrávku, která se ještě jednou opakuje a taky perfektní klavírní Brookerovi běhy do závěru. Bomba.
Titulka je taková romanticky sladká šarmantnost a třetí Memorial Drive rezonuje divokým Trowerovým riffem v sousedství Brookerovi klaviatury. Luskus Delph vychází v majestátním šatu, ale nejraděj si pouštím dvojici Song For A Dreamer, Playmate Of The Mouth. Na poměry PH celkem unikátní a experimentální písně. To se musí slyšet.
Jasně, tohle album je jinačí než třeba A Salty Dog. Řekl bych, že je propracovanější a konstruktivnější. Nejde o lacinou jednohubku kterou jde spolknout na první zátah. Takovou hudbou je potřeba se postupně prodrat. Navíc byli PH celkem jedineční a nikomu se nepodařilo je nějakým způsobem napodobovat, nebo pokračovat v tom co dělali. Yes mají moře plagiátorů, ale Procol Harum...?
Byli to skvělí instrumentalisté, ale jako skladatelé byli špička. Ať s Trowerem, nebo bez něj. Což hned potvrdil následovník Grand Hotel v obměněné sestavě.