Reakce na recenzi:

john l - @ 04.03.2017

Anathema kolem přelomu milénia rostla a dospívala každým novým dílem o úctyhodnou délku směrem vzhůru. Jestli si mnozí mysleli, že předešlá sbírka Alternative 4 nemůže být překonána, v roce 1999 zjistili, jak hrubě se ve svých názorech pletli. A právě Judgement tvoří pro mnoho jejích příznivců, ne tak pro kapelu smotnou, jedinečný a etablovaný Mont Everest jejich tvorby. Od oné doby se už repertoár těchto liverpoolanů odklání do různých směrů pod záminkou neopakovat se.

Předně je to deska o náladě. Od prvních tónu výborně postavené Deep, navazující svižnější Pitiless, slzavé Forgotten Hopes až po čtvrtou Destiny Is Dead tvoří tento soubor jakýsi kvadrumvirát. Pak přijde One Last Goodbye, jedna z nejlepších skladeb alba - těch nápadů tam! Kapela drží vysokou a vyrovnanou stopu, ze které vypluje blažený smutek Don't Look Too Far a výborná variace na Pink Floyd Wings of God. Album je tkáno klasickou kytarou, s níž si kluci vyhrají a pomalu i vystačí, občas do toho ale pěkně říznou jako v titulní skladbě, až mě uši zabrní. Je tady tolik smutku a bolesti, že mám co dělat abych to nějak přečkal až do konce.

P.S.: Určeno jen melancholikům a silnějším depko náturám.