Reakce na recenzi:

Voytus - @ 03.01.2008

Tuto desku odsoudil sám Beefheart poté, co mu ji producent Bob Krasnow 'znehodnotil' psychedelickými efekty. Výsledek je zvláštní a podle mého ty efekty celkové vyznění ještě umocní. Beefheart měl v plánu vydat dvojalbum, jenže to se nepovedlo a většina dalších skladeb byla vydána až na Mirror man. Jedna dokonce zkončila na Trout mask replica (Moonlight on Vermont).
Deska začíná 'plantážním' blues, aby se poté zvrhla v totální pošahanost. Skladba Safe as milk končí bicím sólem, jinak se jedná o beefheartovský rocknroll. Třetí věc - Trust us - je pro změnu beefheartovská psychedelie, která se neustále láme a mění a ne a ne přestat. Beefheart kouzlí v pozadí svým mohutným hlasem, často tak představuje další nástroj.
Son of mirror man - mere man obsahuje stejnou vokální linku i text jako Mirror man ze stejnojmeného alba. Opět se to několikrát rozsype a nakopne, Drumbovy rytmy připomínají údery z pralesa, tu se odněkud vynoří harmonika a vokální improvizace.
Měl bych zmínit i texty - jsou to jakoby náhodně vršená slova, u kterých není důležitý význam, ale zvuková podobnost. Navíc kapitánova výslovnost připomíná černošské bluesmany.
On tomorrow také připomíná improvizaci, Beefheartovy naplaybackované zpěvy jsou vskutku zastrašující.
Další tři podivnosti také stojí za to, v Beatle bones and smokin' stones Beefheart zanotuje Strawberry fields forever (Beatles, kdyby náhodou někdo nevěděl:-)), škoda, že ten způsob, kterým to pronese, není možné nijak zapsat!
V gimme dat harp boy je výborné sólo na foukačku - na tu je kapitán opravdu mistr. (text - harp toke harp smoke Harp float harp broke...nářez!)
Závěrečná Kandy korn ale zní lépe na Mirror man. To je ale jediné mínus celé desky. Jinak samozřejmě skvělé kytarové propletence.
Beefheartovská psychedelie se mi fakt zamlouvá. Strictly personal je další z kultovních zapomenutých desek. To nejzásadnější přijde s dalším albem.
Nedoporučuji slabším povahám!