Petr87 - @ 03.11.2015 | #

Před pár dny jsem se konečně odhodlal, pořádně se psychicky připravil a tohle prapodivné album si konečně poslechl celé, a to hned několikrát...
Upřímně, pokud nejste alespoň trochu obeznámeni s avantgardou, tak tohle je hudba, kterou si opravdu nemůžete pustit "jen tak", jinak vás to rozseká na molekuly a ke konci vám zbudou pouze krvácející uši a někteří labilní, či jinak duševně indisponovaní jedinci zvolí raději odraz od římsy.

Popsat tuhle hudbu je opravdu těžké...
Často to vypadá, jako by hudebníci hráli, co jim zrovna v daném okamžiku přijde na mysl a věřím tomu, že Donův hlasový projev nemusí být některým také zrovna dvakrát po chuti...
Takže, pokud přežijete první poslech bez toho, aniž byste potom měli nutkání si okamžitě rozbít hlavu o zed', či si udělat legálně drženou zbraní větrání do mozkovny, tak gratuluji!

Přiznávám, že dlouho se mi Kapitánovým hudebním mořem proplouvat nechtělo, ale po vyslechnutí tohoto zvláštního díla v tom ted' nejspíš budu pokračovat i nadále...
Jsem opravdu zvědavý na jeho další počiny.

Dávám poctivé tři hvězdy - i když, možná by bylo hodnocení i vyšší, kdybych měl při poslechu v krvi trochu toho ovoce prohnaného trubkami. :)

adam @ 05.11.2015 20:24:14 | #
yngwie: Jeden priklad za vsetky. Vysledok aplikacie perfrmativnych studii vo verejnom priestore je napriklad Park v NY co spravili zo starej trate zeleznice. >> odkaz

Alebo napriklad, (ale tu sa da polemizovat ci nestacilo sedliacky rozum pouzit) vytvorena zelena plocha(park) bez chodnikov, nasledne nechame ludi nech v casovom horizonte roka vychodia chodniky a tie sa nasledne vydlazdia. Cize tvorca interaguje s prijimatelom. To je forma aplikovania performancie v praxi.