northman - @ 06.04.2018 | #

Don Van Vliet alias Captain Beefheart patří již více jak čtyřicet pět let k mým velkým oblíbencům. Jeho písničky jsem si zamiloval hned po poslechu alba Safe As Milk, pak jsem jeho tvorbu sledoval průběžně, tak jak vydával desky.

Doc At Radar Station je jeho předposledním studiovým albem, které vydal na značce Virgin. Když album vyšlo, tak v souvislosti s vydáním alba vyšel poměrně obsáhlý článek v Melodii, nevím, kdo byl autorem, ale to jak ji chválil mě tehdy hodně nalákalo k tomu, abych si ji sehnal. Hned úvodní písnička Hot Head je volným pokračováním písní z Trout Mask Replica, melodií i rytmů je v této skladbě několik, a hlavně jsou naráz a jsou nesouzvučné, jako i hra dvojice kytar. V této a několika dalších hraje mistr na mellotron. Ashtray Heart je píseň v podobném duchu jako Hot Head, parádní kytary a zpěv. Píseň A Carrot Is As Close As A Rabbit Gets To A Diamond je roztomilá lyrická písnička na jeden řádek v akustickém provedení. Následuje pro mě největší pecka alba s názvem Run Paint Run Run, kterou zpívají sborem všichni členové Magic Bandu, tehdy tuším Zdeněk Kluka v Melodii v rubrice Jak já to slyším prohlásil „to je pěkná soda“. Celé album se odehrává v duchu odkazu alb Trout Mask Replica a Lick My Decals Off, Baby, hodně se mi líbí tvrdé skladby Brickbats a Best Batch Yet . Miniatury Telephone a Flavor Bud Living jsou milé, a po nich následuje geniální song Sheriff of Hong Kong, ve kterém hraje John French (Drumbo) na bicí. John French bubnoval na legendárním opusu Trout Mask Replica. Sheriff of Hong Kong byla skladba, která mě zaujala tehdy na první poslech a doposud mě neomrzela.

Co se týká hodnocení, tak pro mě jednoznačně maximum.

northman @ 08.04.2018 04:47:37 | #
yngwie3: zdravím, Fred Frith je hudebník, který se od pěti let učil hrát na housle a kytaru, tohle si můžeš přečíst i ve wikipedii, má svůj profil na progarchives.com a dokonce i na progboard.com. Spolupracoval například s Ivou Bittovou, chápu, že tohle asi díky svému zaměření nevíš. Hrál na mnoha deskách Johna Zorna a taky Mika Pattona, toho bys mohl znát z působení ve Faith No More. Hraje i klasickou hudbu, to, že jeho přístup ke hře na kytaru je revoluční dokázal již v roce 1979 v Praze na 8. pražských jazzových dnech. Mimo jiné vyučoval na hudební akademii v New Yorku.

Ty jsi nějaký arbitr, který rozhoduje, co je a co není v hudbě dobré, podle tvých reakcí na recenze skupiny Captain Beefheart & His Magic Band to tak vypadá. Rád se vyjadřuješ u recenzí na desky skupiny Captain Beefheart & His Magic Band, kterou nesnášíš a nedovedeš pochopit, že se to může někomu líbit, jak vidíš může. Možná by ses měl zaměřit i na dalšího interpreta, Edgara Broughtona, jeho debutové album z roku 1969 s názvem Wasa Wasa je z mého pohledu hodně dobré, ale pro tebe bude asi nepřijatelné.