Captain Beefheart & His Magic Band - Doc at the Radar Station (1980)
1. Hot Head (3:22)
2. Ashtray Heart (3:26)
3. A Carrot Is as Close as a Rabbit Gets to a Diamond (1:38)
4. Run Paint Run Run (3:39)
5. Sue Egypt (2:57)
6. Brickbats (2:43)
7. Dirty Blue Gene (3:51)
8. Best Batch Yet (5:01)
9. Telephone (1:31)
10. Flavor Bud Living (1:00)
11. Sheriff of Hong Kong (6:33)
12. Making Love to a Vampire with a Monkey on My Knee (3:10)
Obsazení:
Don Van Vliet alias Captain Beefheart - vocals, chinese gongs, harmonica, soprano saxophone, bass clarinet
Jeff Moris Tepper - slide guitar, guitar, nerve guitar
Eric Drew Feldman - synhesizer, bass, mellotron, grand piano, electric piano
Robert Arthur Williams - drums
Bruce Lambourne "Fossil" Fowler - trombone
John French alias Drumbo - slide guitar, guitar, marimba, bass /11/ & drums /2, 11/
Special guest artist:
Gary "Mantis" Lucas - french horn, guitar /10/
Produced by Don Van Vliet
Don Van Vliet alias Captain Beefheart patří již více jak čtyřicet pět let k mým velkým oblíbencům. Jeho písničky jsem si zamiloval hned po poslechu alba Safe As Milk, pak jsem jeho tvorbu sledoval průběžně, tak jak vydával desky.
Doc At Radar Station je jeho předposledním studiovým albem, které vydal na značce Virgin. Když album vyšlo, tak v souvislosti s vydáním alba vyšel poměrně obsáhlý článek v Melodii, nevím, kdo byl autorem, ale to jak ji chválil mě tehdy hodně nalákalo k tomu, abych si ji sehnal. Hned úvodní písnička Hot Head je volným pokračováním písní z Trout Mask Replica, melodií i rytmů je v této skladbě několik, a hlavně jsou naráz a jsou nesouzvučné, jako i hra dvojice kytar. V této a několika dalších hraje mistr na mellotron. Ashtray Heart je píseň v podobném duchu jako Hot Head, parádní kytary a zpěv. Píseň A Carrot Is As Close As A Rabbit Gets To A Diamond je roztomilá lyrická písnička na jeden řádek v akustickém provedení. Následuje pro mě největší pecka alba s názvem Run Paint Run Run, kterou zpívají sborem všichni členové Magic Bandu, tehdy tuším Zdeněk Kluka v Melodii v rubrice Jak já to slyším prohlásil „to je pěkná soda“. Celé album se odehrává v duchu odkazu alb Trout Mask Replica a Lick My Decals Off, Baby, hodně se mi líbí tvrdé skladby Brickbats a Best Batch Yet . Miniatury Telephone a Flavor Bud Living jsou milé, a po nich následuje geniální song Sheriff of Hong Kong, ve kterém hraje John French (Drumbo) na bicí. John French bubnoval na legendárním opusu Trout Mask Replica. Sheriff of Hong Kong byla skladba, která mě zaujala tehdy na první poslech a doposud mě neomrzela.
Co se týká hodnocení, tak pro mě jednoznačně maximum.
reagovat
yngwie3 @ 06.04.2018 18:22:44
K napísaniu reakcie ma tento počin, ma inšpirovala ani nie tak samotná recenzia northmana z 06.04.2018, ale catcherova reakcia z 24.05.2013 z ktorej citujem, "Já jsem na ní vždy vychutnával kytary, a třeba vypalovačka Sue Egypt zahanbuje spoustu rádoby kytarových es provařenějších jmen, než jsou Jeff Moris Tepper a John French", koniec citátu ...
A keďže je o mne všeobecne známe, že preferujem gitarovú hudbu, zatúžil som poznať gitarovú silu nielen vypaľovačky Sue Egypt, ale gitár na tomto počine, en bloc ...
Možno to bude znieť neuveriteľne, ale ja som si celý počin od A do Z vypočul ... fakt nekecám ... a zhrnul by som svoje pocity, do niekoľkých bodov ...
1/ čokoľvek z počinu, nie je zapamätovateľné, možno až na Run Paint Run Run ... nemyslím tým počin, ale len Run Paint Run Run, ako pokrik ...
2/ melódia v čase tvorby počinu, bola asi na RD a preto absentuje ...
3/ začínam podozrievať amerických raperov, že pravzorom "tvorby oslintaných mikrofónov", je práve Kapitánov "spev" ...
4/ faktom je, že rádoby gitarové esá "provařenějších jmen", by mali veľký problém si na tomto počine čo i len škrtnúť / kam sa hrabe Passion and Warfare Steveho Vaia, alebo The Extremist Joe Satrianiho, prípadne Suspended Animation Johna Petrucciho, etc, etc ... až po Jimiho Hendrixa / ... ale paradoxne s tým nemá absolútne žiaden problém, jedna začínajúca kapela oproti nám v garáži ... sťažnosti okolo bývajúcich neutíchajú, ale keďže dodržujú nočný kľud, nič sa nedá robiť ...
Záver: Captain Ivan Danko from Red Heat, je po hudobnej stránke nepochybne lepší ...
tykeww @ 06.04.2018 18:43:11
yngwie: Tuhle desku jsem od Cpt. Beefhearta slysel jako prvni a dost jsem si ho diky ni zamiloval. Prisla mi celkem melodicka a skladby mi rozhodne nezapamatovatelne neprijdou, naopak jsem si vetsinu pamatoval do posledniho tonu hned po par poslesich. Ale je hezke, ze stale davas sanci interpretovi, o kterem vis, ze si ho asi nikdy neoblibis. A tedy rozhodne bych chtel slyset garazovou kapelu, ktera by se rovnala Magic Bandu.
yngwie3 @ 06.04.2018 18:56:42
Michale, ak si si väčšinu zapamätal do posledného tónu ihneď po niekoľkých počutiach, tak to Ti gratulujem ...
viem že Ti to príde sarkastické, ale to by nedokázal ani Mozart ...
Pokúsim sa zohnať voľajakú nahrávku onej garážovej kapely v tomto štádiu ich vývoja ... keď ich konečne naučím rešpektovať aspoň pentatoniku, už to nebude ono ... už budú len komerčná partia, ale mám pocit, že k tomu ich snaha smeruje ...
PaloM @ 06.04.2018 19:03:13
Recenzovaný album som si po práci vypočul celý aj ja. Vzhľadom na zážitok som sa rozhodol nehodnotiť. Nie je čo :-) Ale nekazte si náladu, je tu jar, tešte sa, usmievajte sa.
Petr_70 @ 06.04.2018 21:13:08
Jsem toho názoru, že se autor na předchozím nadmíru podařeném albu, autorsky zcela vyčerpal a tohle mi přijde jako totální úlet!
Snad jen Šerif z Hong Kongu je skladba, kterou lze považovat za zajímavou a nacházím na ní nějaké hudební nápady a aranže...
northman @ 07.04.2018 03:58:07
Názory na dílo Dona Van Vlieta se mi hodně líbí, zvláště se pobavím při čtení reakcí těch, kterým se jeho tvorba nelíbí. Když začal v roce 1968 vycházet časopis (noviny) s názvem Pop Music Expres, tak v jednom z prvních o Captain Beefheart & His Magic Band napsal Petr Dorůžka „Magic Band tu zní místy jako podivný jug band, někdy jako Pretty Things a v některých skladbách se jim podařily fantastické freak outy, ve skladbě Dropout Boogie se angažovanost Magic Bandu blíží projevu Mothers Of Invention“. To je první zmínka v tisku v komunistickém Československu, dále následovaly pochvalné projevy na jeho dílo v Melodiích č. 10/1976 a v 8/1978, svůj obdiv vyjádřil třeba Jiří Černý ve své nevydané knize Hvězdy světových mikrofonů 2, rozhodně negativní není pohled Petra Cibulky, který vyšel v Jazz bulletinu číslo 21/22 a 23, podobně se o něm zmiňuje Petr Dorůžka v knize Šuplík plný Zappy. Pan Zdeněk Slabý v knize Svět jiné hudby jej rovněž chválí a píše o něm jako autoru a interpretu blues 21. století. Obdivně se ke hře kytaristů Magic Bandu vyjadřuje třeba významný britský kytarista Fred Frith. Tolik zmínky o tvorbě Dona Van Vlieta v tuzemském tisku. Pokud je mi známo pochvalně se o svém spolužáku vyjadřoval i Frank Zappa, který by rád vytvořil dílo, které by se vyrovnalo Trout Mask Replica a záviděl mu, že se mu něco podobného povedlo. Kdo má trochu nadhled, tak se některým názorům zdejších fanoušků musí zasmát.
yngwie3 @ 07.04.2018 09:02:31
Názor na počin som už definoval, takže ešte zopár pripomienok k pripomienkam ...
1/ blues 21. storočia neexistuje, tak ako neexistuje baroko alebo renesancia 21. storočia ... je len blues, baroko a renesancia ... nech si myslí Zdeněk Slabý čo chce ...
2/ citujem, "významný britský kytarista Fred Frith" ...
myslíš tohoto pána ? >> odkaz ... to si snáď robíš kozy ... akceptujem Brita Freda Fritha, ale nie gitaristu a ešte k tomu významného ...
3/ citujem, "Kdo má trochu nadhled, tak se některým názorům zdejších fanoušků musí zasmát" ... máš pravdu, občas sa pri niektorých názoroch skutočne dobre bavím ...
itchycoo @ 07.04.2018 09:40:11
@northman:
Je dobře, že zde připomínáš i takové hudební osobnosti, jakou je Captain Beefheart nebo Fred Frith.
Já když si na Progboardu pročítám rádoby odborné muzikantské hodnocení, tak doufám, že dotyčný umí vybrnkat alespoň hit většiny jesličkových dětí Šla Nanynka do zelí. Podle zde dostupné fotodokumentace má na to nástrojů myslím až zbytečně moc.
Nevěřím, že se za jedním zdejšími nickem ukrývá šikovný a talentovaný kytarista. Většina opravdu výborných hráčů by nemohlo marnit tolik času psaním povětšinou plytkých vzkazů. Talentovaní hráči tráví většinu času ve zkušebně nebo na turné, případně nahrávají třebas v New Yorku nebo v Londýně s velice zajímavými sidemany.
Ostatně, muzikantská soupiska na většině počinů Fredovy sólová diskografie a úctyhodný seznam lidí, kteří si Frithe pozvali, jsou dostatečným důkazem jeho kvalit.
yngwie3 @ 07.04.2018 10:02:12
to itchycoo: No, daj mail a Šla Nanynka do zelí, ti kľudne zašlem ;o) ...
kritikhudební @ 07.04.2018 10:14:56
Doc at the Radar Station je jedním z nejlepších alb CP a jedním z přelomových alb v hudební historii všech dob. Z každé písně tohoto alba přímo srší a tryská nezměrná skladatelská genialita, progrese, inovatismus a profesionalita všech muzikantů slavného Magic Bandu. Jde o jedno z nejlepších alb v historii rockové hudby. 5 hvězd na opravdu spravedlivé zhodnocení tohoto alba je málo.. Pokud bych dal těm nejlepším albům Beatles například 7 hvězd, tak tomuto albu bych musel dát naprosté maximum - 10. Naopak mnoho v úvozovkách "nej. alb všech dob" např. Queen by ode mne nedostaly ani hvězdy dvě.
yngwie3 @ 07.04.2018 10:15:50
to itchycoo: Keby si s tým mal problém, kľudne ti pošlem svoj ... neskrývam ho, niet dôvod ;o) ...
yngwie824@gmail.com
yngwie3 @ 07.04.2018 10:18:46
to kritikhudební: Veď hovorím, že sa pri niektorých názoroch skutočne dobre bavím ... tak ako teraz ...
kritikhudební @ 07.04.2018 11:02:04
yngwie3: U čeho se Vy osobně bavíte či nebavíte je mi úplně ale absolutně Putna.. Vaše názory/komentáře zde jsou na podobné úrovni jako když kdesi na Youtube hodnotí obrovský fanoušek Michala Davida či Katapultu hudbu Jana Dismase Zelenky. Většině pouze k smíchu..
northman @ 07.04.2018 11:15:15
itchycoo: zdravím a děkuji za uznání, plně s tebou souhlasím , dobré zboží nepotřebuje reklamu, chválí se samo. Progresivní (pokrokové) neznamená dokonale zvládnutou techniku a množství not, které někdo dokáže zahrát, ale také pokrok ve způsobu hry.
Mirek Kostlivý @ 07.04.2018 16:11:39
Northam to popsal v tom komentáři pod svou recenzí naprosto přesně. Tvorbu Don Van Vlieta opravdu oceňovali v době vzniku těchto alb i naši přední hudební kritici a publicisté, mladým Dorůžkou počínaje a "starým" Černým konče. Co je na tom nepochopitelné, že se někomu jeho tvorba líbí? To už je skoro na lékařskou diagnózu, jak se najednou všichni, co jeho tvorbu nemusí, slétnou na každou jeho recenzi tak, aby jsme se všichni dozvěděli: JAK JE MOŽNÉ, ŽE SE NĚCO TAKOVÉ MŮŽE NĚKOMU LÍBIT!
Copak Vám to někdo vnucuje, abyste to poslouchali? A ta zmínka o kytaristech je opravdu úsměvná. Hraje tady prý i nějaký kytarový neumětel, jménem Gary Lucas. Kdo tvrdí, že neumí hrát, tak jeho tvorbu v životě neslyšeli.
Aspoň že skladbu "Sheriff of Hong Kong" tu někdo pochválil. Když jsem tuto bez přehánění geniální skladbu kdysi na BEATu pustil, tak tam hned někdo volal, co to tam pouštím. A hned po té, co jsem pustil nádhernou baladickou "Vision" z prvního alba "Fool's Mate" Petera Hammilla, tak se ozval stejný kritik, že už rádio BEAT vypíná, a jde poslouchat něco jiného.
To bych doporučil i všem ostatním.
EasyRocker @ 07.04.2018 19:18:07
Jak jsem říkal, Kapitánova tvorba mě neoslovila, spíš jen v jednotlivostech, byť mu nemůžu upřít status předního avantgardisty. Ten výrobek je pro mě ale nestravitelný, protože je tam elementárně narušena, resp. popřena hudební struktura. I když vím, že má různé epochy a mnoho alb. Pamětní medaili by ale dostat měl, protože snad jedině desky jeho (a extrémního metalu!) tu vyvolávají vždy pravidelně podobné diskusní vášně. U jeho desek je to snad úplně pokaždé.
Brano @ 07.04.2018 19:50:05
Recenzovaný album som si nevypočul,nemám na to totiž odvahu.Ako bežný človek dedinského typu nemám šancu pochopiť a oceniť tvorbu tohto génia.Toto je hudba iba pre znalcov umenia avantgardných smerov a vyvolených intelektuálov s mozgovou hmotou špeciálnej vysokoabrazívnej konzistencie.
northman @ 08.04.2018 04:47:37
yngwie3: zdravím, Fred Frith je hudebník, který se od pěti let učil hrát na housle a kytaru, tohle si můžeš přečíst i ve wikipedii, má svůj profil na progarchives.com a dokonce i na progboard.com. Spolupracoval například s Ivou Bittovou, chápu, že tohle asi díky svému zaměření nevíš. Hrál na mnoha deskách Johna Zorna a taky Mika Pattona, toho bys mohl znát z působení ve Faith No More. Hraje i klasickou hudbu, to, že jeho přístup ke hře na kytaru je revoluční dokázal již v roce 1979 v Praze na 8. pražských jazzových dnech. Mimo jiné vyučoval na hudební akademii v New Yorku.
Ty jsi nějaký arbitr, který rozhoduje, co je a co není v hudbě dobré, podle tvých reakcí na recenze skupiny Captain Beefheart & His Magic Band to tak vypadá. Rád se vyjadřuješ u recenzí na desky skupiny Captain Beefheart & His Magic Band, kterou nesnášíš a nedovedeš pochopit, že se to může někomu líbit, jak vidíš může. Možná by ses měl zaměřit i na dalšího interpreta, Edgara Broughtona, jeho debutové album z roku 1969 s názvem Wasa Wasa je z mého pohledu hodně dobré, ale pro tebe bude asi nepřijatelné.
Nazired @ 30.09.2018 13:11:51
No tak toto album je pro kazdeho hudebniho fajnsmekra to same jako pro vosu med! Naprosty hudebni orgasmus! Kdyz jsem poprve slysel toto Captainovo album (1984-85), tak jsem hned druhy den hodil do popelnice vsechny ty "zbytecne" desky vsemoznych "hloupych a zbytecnych" kapel jako byli Yes, Genesis, Pink Floyd, King Crimson.. 48 hodin poslouchat non-stop Don Van Vlieta a pak klidne umrit.. to byla jedina moje myslenka v te dobe.
Petr_70 @ 30.09.2018 15:21:46
Přiznám se, že tohle kapitánovo album točím poslední dobou dost často ve snaze proniknout do tajů jeho geniality. Podařilo se mi to zatím jen částečně, přijmout ho jako celek se mi zatím nedaří. Třeba Šerif z Hongkongu je výtečný, i když i tam mám docela problém udržet soustřednost kvůli jeho délce...
Beefheartův "zpěv-nezpěv" na tomhle albu vyžaduje hodně odvahy a odhodlání ze strany posluchače. :)
yngwie3 @ 30.09.2018 17:11:40
"Naprosty hudebni orgasmus!" ... kua, kua, tu sa ešte dozvieme veci ...
adam @ 30.09.2018 19:54:57
tento album tak ako i ostatne od kapitana hovadaka mam velmi rad. Osobne vsak mam najradsej Trout mask replica. Takze kedze toto je u mna az dakde v polovici jeho tvorby tak samozrejme tri hviezdy ale s pocitom ze i viac by som dal ak by bol hovadakov den.
stargazer @ 27.03.2021 16:53:45
Na tohle album fakt nemám. Vypnul jsen to u songu Telephone. Jelikož nevládnu špičkovou angličtinou, nerozumím textům, které jistě budou souviset i s daným muzikálním vyjádřením, hodnotím jen hudbu. Žádné melodie, žádný zpěv, spíš naléhavá forma vyprávění textu s kytarovým podkladem který zní spíš jako free jazz, nebo punk. Opravdu těžké sousto. Replicu ani nebudu zkoušet, jestli je tomuhle podobná, jak se tady píše, tak to fakt nedám.
Kritik Vláďa @ 27.03.2021 17:44:11
Zdravím Stargazere: Nechci, aby to vyznělo nějak škodolibě, ale konečně si s "kapitánem" narazil.
Jinak máš recht, Trout Mask Replica fakt radši ani nezkoušej, protože je to snad ještě větší hrůza než tady tohle "dílo". Podobně je na tom deska Lick My Decals Off Baby. Ztráta času.
Jinak mě je Captain Beefheart nesympatický celkově. Podivný nafoukaný excentrik. Vždyť on na ty svoje nástroje neuměl ani pořádně hrát. A jestli zrovna ho někdo považuje za hudebního průkopníka, který posouval hudební vývoj... no tak to teda potěš koště. A jeho "zpěvu" se ani nevyjadřuju.
Mirek Kostlivý @ 27.03.2021 18:58:08
Tak to tu ještě nebylo, a to už jsem na Progboardu opravdu dlouho, aby někdo hodnotil nějakého hudebníka ne podle subjektivního "líbí se mi nebo nelíbí se mi", nýbrž podle jeho povahových vlastností. A teď tu čtu blábol typu: "Jinak mě je Captain Beefheart nesympatický celkově. Podivný nafoukaný excentrik."
Doporučuji poslouchat něco jiného a nebo si aspoň neříkat "kritik". Za skutečného a kvalitního kritika pokládám vedle mnohých například Jiřího Černého, Lubomíra Dorůžku, Jana Rejžka nebo i Jardu Merhauta. Takže říkat si podobně pokládám opravdu za nemístné.
stargazer @ 27.03.2021 19:07:09
Zdravím Tě. Já zase toho Beefhearta, až tak kriticky nevídím. Něco se mi od něj zdálo celkem fajn, ale neznám vše, tak nevím.
Čtu tvoje recenze a samozdřejmě Tvůj názor na Capitanovu hudbu přijímám a chápu. Já se taky jeho skalním příznivcem asi nestanu/nikdy nevíš/, ale beru to jako nová poznání.
Když to se.., vypnout se to dá vždycky.
northman @ 28.03.2021 05:03:57
Beefheart byl od malička, to čemu se říká geniální dítě, maloval, sochal a od devíti let měl v televizi vlastní show. Taky jako umělecky nadaný byl hodně nepraktický pro běžný život. V jeho skladbách zologické zahrady jednají jako myslící bytosti a podobné nesmysly, skladby tvořil způsobem dětské hry (jediný skutečný dadaista v rockové hudbě), jakým směrem se bude skladba vyvíjet je u něho nepředvídatelné a právě tohle se mi u něj líbí. Trout Mask Replica tvořil u klavíru, legenda praví, že za osm hodin stvořil hudbu k dvaceti osmi skladbám, on skutečně klepal do klavíru a John French to zapisoval do not, těm zápisům potom rok dávali formu a přidávali texty, to jak za pochodu deklamuje text a vypíná mikrofon je kouzelné. Vím, že tohle není pro každého, mě zase nebaví ta onanie a závody třeba u Liquid Tension Experiment, to je jako závody formule 1, naprosto nezáživné a k ničemu. Co se týká jeho zpěvu, jmenujte někoho, kdo by se mu vyrovnal.
Petr_70 @ 28.03.2021 09:22:19
K jeho zpěvu se opravdu raději nevyjadřuj milý "Kritiku". Zjevně jsi Beefhearta slyšel leda tak z rychlíku, když jsi schopen napsat takovou pitomost. A zjevně ne jedinou...
Jarda P @ 28.03.2021 09:34:16
Já bych to nenazýval zpěvem, ale výrazovým prostředkem doprovázejícím hraný podklad. Od CB mám Safe Aš Milk a a 2CD na jednom Clear Spot/Spotligt Kid, z něhož poslouchám jen Clear Spot. Takže si vlastně vystačím se dvěma CD. Dávám přednost hudbě s melodií, jež u Captaina postrádám.
yngwie3 @ 28.03.2021 11:17:42
Vzhľadom k tomu, že výsledkom tvorby dadaistov je nerozumnosť čiže nezmysel, plne s nothmanom súhlasím ...
northman @ 29.03.2021 04:41:48
Beefheart je podobně jako Bob Dylan originální bluesman, v jeho zpěvu je slyšet Son House a bluesmani z delty Mississippi. Tahle deska stejně jako všechny jeho desky jsou jeho originální bluesová alba s nezaměnitelným zpěvem hlavního protagonisty, jako bonus dokonalá souhra dvojice kytar.
Mirek Kostlivý @ 30.03.2021 16:25:24
Je to tak, kdo má rád blues, tak musí jeho hlas ocenit. Málokterý běloch dokázal v té době zpívat podobně jako jeho černošské vzory (např. Howlin' Wolf). Stejně tak musí ocenit i hru jako kytaristů, jejichž originální hra nemá ve světě obdoby. A je jedno jak technicky byli zdatní.
A Sheriff of Hong Kong? Ta skladba se člověku neomrzí, ani kdyby si ji pouštěl od rána do večera. Je to fantazie, jak v ní dokázal Don kouzlit se svým hlasem!
Nějak jsem za poslední dva tejdny zase ujel na Kapitánovi. Dostal jsem se k němu standardní, pro mě tradiční Františkovou zkratkou. Poslouchám ty věci snad postopadesátý devátý a jen zírám. S každým dalším poslechem a odstupem let je to lepší a lepší, novější a míň ujetý. Z prvotního "matláma patláma paprťála žbuch, aneb my mu sice nerozumíme, ale věříme" kdysi před lety (to když ještě kámoš Dude bydlel v podkroví domku pod tratí v Hlubočepích spolu s neslavně známým ale geniálním inženýrem Kočkou a kroutili jsme na zahradě ve třech - tedy já, kámoš Dude a inženýr Kočka - hlavama nad existencionalistickou výpovědí architektonický jednotky Vpřed, proudový letci, jejíž procesní důstojník čekatel snad zaklel tajuplný symboly z planiny Nazca do půdorysu vestavby kanceláří nechvalně známýho generálního ředitele v rámci aplikace naprosto šílený myšlenky jeho zbožštění "Veškerá energie vychází z jádra" jen proto, že jeho matka prej ředitele generála tzv. rodila v porodnici jednoho budovatelskýho města kdesi v Okresu na severu za dohledu okresního tajemníka soudruha Pláteníka) se to neustále mění v čím dál tím větší neutuchající obdiv k jeho vizionářství. Ty vole, vždyť přece není možný, že kdysi existovaly doby, kdy se skládala, hrála a nahrávala takováhle muzika!
Jako postranní, nicméně velmi důležitej moment postkatastrofický doby uvádím, že poslech Kapitána má příznivej vliv na duševní zdraví posluchače. Normálně to funguje jako antibiotikum proti celkovej nasranosti z eskapád vrchního čaroděje Mlhy podléhajícího svejm virózám pod dohledem věrnýho bramborovýho bratrstva s železnou pravdidelností bluesovejch postupů v muzice páně Kapitána a jeho Magic Bandu a tím dochází k rezonanci a vzniku harmonickejch kmitů, jež maj zřejmě ten správnej vliv na vegetativní nervstvo. Vyzkoušel jsem tyhle novátorský postupy na sobě a opravdu to funguje - přežil jsem a je mi líp.
reagovat
catcher @ 24.05.2013 18:46:16
Zajímavý pohled na bez diskuze senzační album. Já jsem na ní vždy vychutnával kytary, a třeba vypalovačka Sue Egypt zahanbuje spoustu rádoby kytarových es provařenějších jmen, než jsou Jeff Moris Tepper a John French.
Velice tvrde a naprosto genialni album od jednoho z nejvetsich novatorskych blues rockovych muzikantu 20 stol. Naprosto sugestivni zpev Van Vlieta kteremu se muze rovnat snad jen Tom Waits. Skladby typu Hot Head, Run Paint Run Run nebo Sheriff of HK patri k naproste klasice daneho zanru. Divoke, rizne a nervni kytary ktere jakoby chvilemi hrali uplne jinou pisnicku.. Proste tvrda muzika pro tvrde chlapy (zadny nalesteny heavy metalek).
Nasledujici tez velmi tvrde a syrove Ice Cream for Crow uz bohuzel postrada kvalitu materialu Docenta z radarove stanice..
Tady nelze hodnotit jinak nez 5*
reagovat
Mirek Kostlivý @ 20.12.2009 15:22:51
Kytarová hra všech hudebníků, co kdy Magic Bandem prošly, je to, co mi (vedle nezaměnitelného zpěvu) na tvorbě C.B. vždy tak fascinovalo. Vedle toho metaloví kytaristé hrají (s prominutím k výjimkám) všichni na "stejné brdo".
Ale tenhle přístup k hudbě se bohužel v době všemocné komerce nikdy prodávat nebude.
Doc at the Radar Station navazuje na předešlou Shiny Beast, ale zároveň se ještě více vrací k Trout mask a 'Decals'.
S prvními dvěma písněmi se Magic Band objevil v Saturday night live, údajně tento pořad neměl nikdy víc negativních ohlasů, než po vystoupení téhle party.
V Ashtray Heart zazní i mellotron, v Run Paint Run Run si sborově zazpívá celý Magic Band, Bruce Fowler do toho předvádí zajímavé kousky na pozoun.
Opět jsou tu i nezbytné instrumentální miniatury, v jedné z nich si zahraje Gary Lucas, aby se na dalším albu připojil jako právoplatný člen kapely.
Kapitán zase sípe a chroptí, jako by se měl každou chvíli udusit, potrápí saxofon a harmoniku, každopádně se mu návrat daří.
Do sestavy Magic Bandu se vrátil Drumbo, aby tentokrát nahrával kytaru, basovku, marimbu a bicí - ty sice jen ve dvou písních, ale jeho styl je velmi snadno rozpoznatelný.
Tato deska sice nepatří k tomu, co si od Beefhearta pouštím častěji, přesto ji považuji za velmi zdařilou.
reagovat
- hodnoceno 4x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 0x