Reakce na recenzi:

Óin - @ 23.01.2009

Černá skříňka je jakýmsi rozloučením Petra Hammilla se sedmdesátými lety, texty jsou jako obvykle pesimistické, plné odcizení a neschopnosti komunikace.

Hudebně je to album velice různorodé, jeho první polovinu tvoří skladby, které nám mohou připomenout tvorbu Briana Ena i Davida Bowieho, podle mého názoru tady hledal inspiraci pro své sólové projekty i Peter Gabriel.

Druhá polovina Black Boxu nás pak přenáší zpět do dob ještě fungujícího Van der Graaf Generatoru. Dvacetiminutová skladba Flight, která se skládá ze sedmi takřka samostatných částí, představuje po bufetovém stole první strany klasickou progrockovou hostinu, na jaké jsme bývali celá sedmdesátá léta zvyklí.

Nevysvětlujte si to ale tak, že prvních sedm písní Black Boxu odsuzuju, najdou se tam rozhodně výborné věci, moc jsem si oblíbil například Losing Faith in Words a Fogwalking.

Co dodat závěrem? Pro fanoušky Petra Hammilla a VDGG je to povinnost, milovníci progresivního rocku taky nepřijdou při poslechu zkrátka. Zasloužené čtyři hvězdičky.