Led Zeppelin - Physical Graffiti (1975)
Reakce na recenzi:
miguel7 - @ 03.08.2007
Tak tohle je moje nej album ze všech nej albumů ze všech nej skupin! Jejich čtvrté album se mi líbí stejně, ale proč řadím toto album výš, je že toho bombastickýho materiálu je tu dvakrát víc! Jsou tu všechny příchutě jaké zeppelíni mohou nabídnout. Není nic, co by nedokázali zahrát.
Myslím si že do té doby byli srovnáváni do jedné latě s deep purple, ale po vydání tohoto nadupaného dvojalba a po té strhující turné po americe, legendární koncerty v Earl's Court, si myslím že neměli konkurenci. Nebylo v té době větší skupiny.
První album je nadupané hard rockem, jakému může málo co konkurovat. Hned dva vrcholy, na které jsem slyšel už spoustu coverů, se zapsaly do dějin musiky. První je monstrózní, improvizační In my time of dying, kde se teda všichni předvedli! Kytara je naprosto šílená, bicí salvy a dělobuchy které tu jsou, sem ještě nikdy neslyšel. Plant má daleko agresívnější hlasivky než na předchozím albu. Druhým vrcholem je Kashmir-neskutečná, nekonečná bomba!
Mezi nima jsou narvaný takový husťácký pecky, jako jízda trampled underfoot, husťáckej rif v houses, perfektní úvodní pohodovka a nádherná melodická the rover.
Po nářezu prvního alba přichází oddych. Oddych? kdepa, to je jen intro k jednoduché, ale geniální epické písni. Žeru ty kytarové vyhrávky na konci a plantovo "light,light,light, in the light
Pak nádherné vybrnkávání, které se snažím marně naučit, pak snad jediná baladická věc no a pak další zářez mezi tzv. titánské song. Ten years gone. Ta melodie je tak chytlavá a lehce zapamatovatelná. Výborně je zahraná v 77 v seattlu, kde má asi 11min, a to díky tomu valivému rifu, který jedou pořád dokola a do toho ještě melodické solíčkaření jimiho. Pak jsou dva kousky, které k sobě docela patří. První je taková hipícká mrštná night flight a pak hustě tvrdá, těžkotonážní wanton song. Boogie with stu miluju. Miluju na ní všechno. Black country woman jakoby vypadla z trojky, takové dvojče galows pole. A závěr je zas jako hrom! Sick again, klasická hardrocková vypalovačka, s bombastickými přechody, vyhrávkami atd. jízda a od té doby zařazovaná snad na každý koncert.
Je to perfektní album. Na co sáhnou, to se jim daří a nemá slabé místo. Toto album doporučuji všem, kteří slyšeli v životě aspoň jednou pojem elktrická kytara.