Luka - @ 28.04.2007 | #

Album opomíjené a ne moc známé- zlatá éra 70 let skončila a zájem o Mika O. postupně chladl...Zaprodával se mnohdy kýčovytým blbůstkám jakých v letech 80. bylo vyplozeno mnoho. Jenomže potom vydal album Amarok- hodinovou skladbu kde se prolínají styly, kultury- od Afrických bubnů až po skotské dudy a kde sám hraje snad na všechno co doma má- od klasických Oldfielďáckých kytar zde zaznívají i třeba kartáček na zuby, sklenice vody nebo židle... A další šílenosti... Nicméně album drží po hromadě a od první vteřiny až do té poslední je zajímavé a pořád je v něm co objevovat. Na první poslech zmatená a komplikovaná kompozice ze které kdejakého komerčáka může bolet hlava,ale při dalším a dalším poslechu již člověk začíná opravdu vnímat tu krásu... Nádhera... Obdivuju tu fantazii a vřele doporučuju. Dávám pět hvězd

jirie @ 29.11.2007 20:46:11 | #
Jsem docela rád,že si někdo všimnul také té úžasné dynamiky alba.Poslouchat ho při vyšší úrovni volume a nebýt ve střehu,to si jeden koleduje o infarkt.Některé nástupy nástrojů jsou vskutku šokující.Celou desku spíše považuji za
experiment ze zcela zřejmým Oldfieldovým rukopisem.Neustálé míchání konkrétních zvuků a vrstvení nástrojů přeci jen posouvá album trošku stranou jeho typických nahrávek.