Reakce na recenzi:

kneekal - @ 06.10.2007

Když jsem s The Who začínal, tak jsem si sice kdesi přečetl, že Tommy je zcela zásadní deska atd. atd., ale já si ho tehdy pár krát poslechl, řekl dobrý a poté už duněl barákem Live at Leeds.

Jenže doba se změnila, párkrát jsem zkouknul vynikající filmovou podobu a pak už to šlo ráz naráz a Tommy se mi zaryl pod kůži.

Je to vskutku velkolepé dílo a a i přes to, že není první rockovou operou, tak kdykoli někdo zmíní tento pojem, tak Tommy naskočí snad každému, kdo ví o co jde.

Co se týče hlavního hrdiny, tak je Tommy dost chudák. Ono být slepý, hluchý, němý, mít zavražděného otce a k tomu ještě bandu odporných příbuzných... No, to není zrovna výhra v loterii.

Většinový skladatel Pete se ukazuje ve fenomenální formě a vybalí to na nás hned ze začátku, v Overture, kde nám sdělí, jaké hudební motivy nás čekají a pak už je jen celou dobu tahá z klobouku, teda z kytary. A tahá opravdu kouzelně a i několik příspěvků ostatních členů kapely stojí za to. Nebojte se ani desetiminutové instrumentálky Underture, zblajznete ji jak malinu.

V zásadě však nemá cenu upřednostňovat nějakou skladbu. Tommy totiž především funuguje jako celek a kdyby jste chtěli upřednostňovat jednotlivé skladby, tak je to jako kdyby jste si pouštěli jednotlivé scény ve vašem oblíbeném filmu. Nevím, jak vy, ale já si rád vychutnávám celek.

*****