zdenek3 - @ 22.06.2013 | #

Gattolino nedávno po delší době zhodnotil a ohodnotil toto album.

Pro milovníky Queen-ů není jistě nutné představovat.
Pro ty, co znají Queen-y především z Radio Ga-Ga, případně z pozdějších věcí, nebo nic jiného než slavnou A Night A.T.O. by bylo více než vhodné si tuto dvojku a také jedničku a trojku poslechnout.
Nic nepřekvapí více, než stal, tvrdost a nápaditost kapely, která po té se změnila hudebně jak chameleon.Nenapadá mě kapela, která by udělala za svou hudební éru takové obraty ve své hudbě jako právě Queen-i.
Když pomineme povedenou a již zmíněnou A Night.., tak dle mého jsou první tři desky to nejlepší co kdy vydali.
Já jsem se dostal k poslechu tohoto LP v roce vydání jako k prvnímu seznámení s touto kapelou. Jedničku jsem slyšel až asi půl roku na to zároveň s SHA. Pro mne to byla tehdy masáž jak z jiného světa. Již v té době jsem poslouchal mnoho jiných "dostupných" kapel díky kamarádům a různým kontaktům, ale toto album na mě zapůsobilo od první skladby. Procession je sice krátká, ale již při ní bylo jasné, že přijde NĚCO.Každou další skladbou jsem vyvaloval oči víc a víc, až už to u Ogre Battle víc nešlo.
Bylo v mém životě samozřejme více desek, které mě podobně dostaly do kolen, ale s pohledu množství již slyšeného, jich bylo jak šafránu.
Toto album s dalšími dvěma zmíněnými patří do mého šafránového TOP (dejme tomu)50 a to dost vysoko.
Je neuvěřitelné, že od jedničky uběhlo již 40 (slovy čtyřicet) let.

5* je málo. Možná tak dvakrát tolik.

Gattolino @ 23.06.2013 15:43:35 | #
Od té doby, co jsem napsal ten můj pocitový postřeh, jsem ještě shlédl (pro mne novinku) - video z roku 1975, vánoční koncert z Hammersmith Odeon. Celkový styl prezentace kapely musel být tehdy naprosto uchvacující, zvláště Freddieho a Brianovy extravagantní kostýmy, a vůbec Freddieho pohybové kreace, jeho zpěv jak o život, kdy se jeví okouzleným divákům jako křehké a přitom mocné stvoření z jiné planety, majestátní a vznešené. Ač koncerty z doby po Jazzu jsou také krásné, srovnávat to moc nejde. Starý koncert navíc v hojné míře předvádí skladby právě z jedničky a dvojky (Liar, White Queen, částečně March of the Black Queen, Ogre Battle - což je superzážitek) a i z trojky (vrcholem jsou záběry Mercuryho extatického zpěvu v In The lap of The Gods u piána), a mimo jiné fragment z Bohemian Rhapsody (z Opery nic víc) - což svědčí, že koncert je asi z doby před vydáním Opery. A opět, abych se vrátil k meritu věci, je patrné, jak skvělým je Queen II. albem. Možná v pozdějších dobách nezařazovali věci z dvojky kvůli jejich složitosti? Nevím.