adam - @ 10.10.2012 | #

Môj osobne najobľúbenejší album Jimba. Viem že to nie je o muzike, ale o atmosfére a o úžasných textoch. Básne čítané človekom na konci s dychom (otázne či to už tušil)I keď hudobne spracované ľuďmi ktorých jasne nechcel aby spracovali jeho poéziu - zdrojhttp://archives.waiting-forthe-sun.net/Pages/Interviews/OtherInterviews/rothchild_bam.html ale napriek tomu strhujúca a zimomriavky naháňajúca hodina. Tento album som od Doors počul ako posledný. Ostatné si púšťam vždy pred ním. Keďže toto je fórum hlavne o muzike, dávam dve hviezdy. Keby bolo o poézii tak 5.

Matouš @ 08.07.2013 12:39:04 | #
No a čím se Jim inspiroval? Byl to především básník William Blake - dnes snadno dostupný jak v překladech tak v originále, takže můžeme srovnávat. A Blake byl podle mě především geniální mystik, nikoli básník. A od koho se inspiroval Blake? Od Swedenborga - geniálního náboženského myslitele, kterého už pár desítek let vykrádají všechna ta New age hnutí. Víme o dalších literárních inspiracích Jima Morrisona? Ano - špatně pochopený Nietzsche. Co dál?

Trochu střízlivosti by to chtělo po těch letech od jeho smrti. Jim byl prostě abnormálně inteligentní a nadaný mladý kluk, ale nedělejte z něj géniálního básníka, kterým prostě nebyl. A upřímně řečeno: Vytvořil formu (The Doors) a stal se vězněm formy, kterou vytvořil. Lítal v tom jak nudle v bandě a docela prostě nevěděl co se sebou. Než to stačil zjistit, tak zemřel. To je celý smutný příběh tohodle kluka.