IQ - For Ever Live (1996)
Reakce na recenzi:
jirka 7200 - @ 02.06.2017
V roce 1993, 12 června v německém městě Kleve byl zaznamenán koncertní set IQ, pojmenovaný Forever Live, který měl za úkol propagovat čerstvě vydanou studiovou desku Ever a ukázat fandům navrátivšího Petera Nichollse na postu zpěváka. Tento záznam vyšel po dlouhých třech letech ve dvou samostatných provedeních – jako video záznam a také ve formě 2 CD u firmy Giant Electric Pea, jejíž zakládajícím členem byl mj. kytarista IQ Mike Holmes.
Na dvou stříbrných kotoučích nás čeká necelých 112 minut live záznamu. Musím podotknout, že zvukově velmi povedeného. Studiová deska Ever a tento živák patří jednoznačně k nejlépe vyprodukovaným počinům kapely. Holmes jako šikovný kytarista a producent si zvuk řádně ohlídal, mastering svěřil světově proslulému Chrisu Blairovi (Genesis,Queen), který na nahrávce pracoval v Abbey Road Studiu a zvukovou režii Robovi Aubreyovi, který již s IQ pracoval na studiovce Ever. Kombinací těchto výjimečných osobností a kvality hráčů IQ vzniklo opravdu lahůdkové dílo.
Jelikož se jednalo o první oficiální živý záznam, kapela zvažovala, jaké písně zvolit. Nakonec největší prostor dostalo v době koncertu právě vydané album Ever a dvojka The Wake. Z každého tohoto alba zazněly 4 songy, ze zbývajících Tales…, Nomzamo a Are You… jen dvě skladby.
V případě debutu mě mrzí malý počet nominovaných písní, čekal jsem větší zastoupení . Určitě by dle mého fandové raději oželeli skladby původně nazpívané P. Menelem .
Songy z prvních dvou alb jsem si maximálně užíval, protože tady opravdu po zvukové stránce zní tak, jak jsem si vždy představoval. Jen mi vadilo u skladby The Last Human Gateway její zkrácení a rozdělení, naopak u The Ënemy Smacks jsem byl potěšen, ta zazněla v plné parádě. Z mnou neoblíbeného alba Nomzamo zde zahrané Human Nature a No Love Lost díky rockovějšímu aranžmá docela srovnaly krok a nijak netrčí z celkovém kontextu alba, rovněž tak i Falling apart at the Seams, tam ale nezbývá nic jiného, než přetrpět vlezlý refrén.
Co se atmosféry týče, ohlas publika je slyšet striktně jen mezi skladbami, takže někdy člověk zapomene, že poslouchá živé vystoupení.
K úplné dokonalosti mi chybí větší interaktivita diváků a rovněž bych se nebránil drobným úpravám v setlistu. Jinak spokojenost.