IQ

oficiální www «

Progresivní rock, neboli původně art rock (umělecký rock), přešel za více než třicet let své existence několika vývojovými fázemi. Dnes snad nikto nepochybuje, že nejvýznamnější a nejinvenčnější bylo období prvé, v sedemdesátých létech, kdy vydali svá klíčová díla giganti jako Yes, Genesis, Pink Floyd, King Crimson, E.L.P., nebo Camel.
Od 90. let XX. století dodnes vznikají a svými deskami se prezentují mladé kapely třetí, tzv. neoprogresívní vlny. Osmdesáté roky byli pro tuto hudbu nejtěžší - éra NWOBHM, novoromantici, ale hlavně nástup punku zatlačili progresívní rock do těžké defensivy. V této době však vznikli kapely, dnes už pilíře tohoto hudebního směru, jako Marillion, I.Q., Pallas, Pendragon a Twelfth Night, které s výjimkou posledně jmenované aktivně a většinou úspěšně fungují dodnes. Komerčně nejúspěšnější Marillion po odchodu charismatického spěváka Fishe postupně vycouvali z tradičních progresivních vod a tak se vlajkovou lodí této druhé vlny art, nebo chcete-li progrocku, stali dodnes žádání a úspěšní, již kultovní I.Q.

Prapočátky I.Q. je možné datovat od roku 1976, kdy se na koncertu Genesis v Southamptonu dohodli na založení kapely kytarista - samouk Mike Holmes a absolvent umělecké školy Peter Nicholls, v té době mimo spěvu i bubeník a hráč na flétnu. Kapela dostala název The Lens a byla charakteristická řadou personálních změn, vrámci kterých jediným pevně se stabilizujícím členem byl koncem sedmé dekády již tehdy klávěsový mág Martin Orford. O vykrystalizování hudební orientace i personálního obsazení je možné hovořit od polovice roku 1981, kdy do Lens nastoupil nejprve bubeník Paul Cook, později baskytarista Tim Essau a kapela souběžně s nahráním písně Intelligence Quotient mění název na I.Q.(prosinec 1981).

Hudební materiál, částečně nahraný ještě pod hlavičkou Lens, částečně už jako I.Q. vychází ve formě "nultého"- kazetového alba "Seven Stories Into Eight" v říjnu 1982. Dnes je originál této kazety vzácným zběratelským artiklem.
Kapela pak intenzivně koncertuje mimo jiné několikrát jako headliner i ve slavném londýnském Marquee clubu, kde za značného zájmu publika i hudebních kritiků představuje dlouhé kompozice "The Enemy Smacks" a více než 20.minutovou "Last Human Getaway", které se v září 1983 objevuji na prvním oficiálním LP(CD) "Tales From The Lush Attic".
Na Ostrovech se značka I.Q. stává zárukou kvality a tak díky samotné hudbě, jak i pódiové prezentaci (Nichollsovi převleky a masky alla Peter Gabriel) jsou hodně srovnávány s původními Genesis. Období roků 1984-85 je možné považovat za první umělecký vrchol skupiny, který je završen vydáním druhého studiového alba s názvem "The Wake" (srpen´85). Opět následuje vlna koncertů (turné samostatně, ale i s Wishbone Ash), prezentace v BBC, vše vrcholí nahrávkou silvestrovského koncertu v Marquee, která vychází začátkem roku 1986 na desce pod názvem "Living Proof".

Jak to už bývá, úspěch přináší problémy a komplikace. Atmosféra mezi muzikanty houstne, názory na další vývoj se liší. A výsledek? Spěvák Peter Nicholls opouští kapelu, aby se věnoval svému původnímu povolání výtvarnictví (je také autor obalů dosavadních desek a singlů I.Q.) a také tvorbě nekomerční muziky(?!). Zaskočený zbytek skupiny vyhlašuje na jeho místo konkurz, na základě kterého se novým vokalistou stává Paul Menel (zlé jazyky tvrdí, že byl na tento post jediným přihlášeným kandidátem). Nahrávky se session s Paulem Menelem pak vycházejí ještě v roce 1986 na 2LP (2CD) s názvem Nine In A Pond Is Here (emise fanclubu I.Q.).
I.Q. podepisují poměrně lukrativní smlouvu s vydavatelstvem SQUAWK (poddivize Polygramu) a a v roce 1987 se na trhu objevila deska Nomzamo s překrásnou titulní kompozici a s baladou "Still Life". Jistý příklon ke koměrčnějšímu ponětí hudby I.Q. je v této době zřetelný, přesto (nebo právě proto) se album prodávalo velmi dobře. Z desky vyšel i hodně úspěšný singl "Promises". Ještě dál jde skupina na další řadové desce Are You Sitting Comfortably?(únor 1989), u které je cítit jistá podbízivost americkému soundu a trhu.
Výborně prodávaná deska obsahuje ohromující desetiminutovou "Wůrensch", ale i skladby s hitovými ambicemi "Sold On You" a "Drive On". Producentem desky je Terry Brown, člověk, který je kromě jiného spolutvůrcem nejslavnějších alb kanadských Rush. V kontextu historie skupiny jsou desky se spěvákem P.Menelem přes koměrční úspěch fanouškovskou obci ceněny míň, než produkce s Peterem Nichollsem.

V létech 1988-90 kapela koncertuje jak headliner, tak i jako předkapela tehdy slavnějším Jethro Tull a Foriegner v USA. Na dalším európskem tutné vystupuji společně s Mike & Mechanics Michaela Rutherforda. Výsledkem šnůry bylo každovečerní sfouknutí z pódia bočního projektu člena Genesis a absolutní triumf I.Q.
Když už vše vypadá zase v pohodě, SQUAWK se ocitá ve finanční krizi a kapela dostává od vydavatelství padáka. Znechuceni Menel a Essau opouštějí skupinu a klávesový čaroděj Martin Orford přijímá hozené lano od Gary Chandlera a odchází do spřízněných JADIS. I.Q. jsou nuceni takto v létech 1991-92 přerušit svou existenci. Koncem roku 1991 zakládají nejprve Mike Holmes, Gary Chandler a Martin Orford po předešlých zkušenostech novou nahrávací společnost Giant Electric Pea, na které jako jedna z prvých desek vychází kompilace zložená ze živého materiálu a starších skladeb I.Q., nahraných ještě s Nichollsem a dostává název "J´ai Pollette D´arnu". Manažérska a organizační práce u GEP však drží Holmese s Orfordem pospolu i ve vztahu ku I.Q. a koncem roku ´92 píšou nový hudební materiál společně s bubeníkem Paulem Cookem. Vrací se usmířený Peter Nicholls a Orford zlanařil z JADIS skvělého baskytaristu Johna Jowitta. V březnu 1993 jsou znovuobnoveni I.Q. s už připraveným materiálem ve studiu, kde nahrávají páté studiové album v sestavě, která je funkční a úspěšná dodnes.

V červnu´93 je na světě velmi silné CD Ever, které žne euforické reakce hudební kritiky a jeho prodejnost láme rekordy v Europě i v USA.
Následuje fanoušky nadšeně přijaté turné po Británii, západní Europě a USA, které je završeno v Los Angeles na Progfestu, kde při desítce zúčastněných kapel mají statut headlinerů(nebo hlavní hvězdy). Rok nanejvýš úspěšný. V dalším roce se věnují různím vlastním projektům (Orford a Jowitt jsou paralelně členmi I.Q. i JADIS, Nicholls má bokovku Niadem´s Ghost). V pětadevadesátém kapela sporadicky vystupuje v Britániií a v západní Europě a současně mixuje živák natočený na památném koncertu v německém Kleve vrámci Evertour´93. Ve formě 2CD a videokazety vychází počátkem roku 1996 velmi zdařilý snímek s názvem For Ever Live, který potvrzuje vysokou kvalitu skupiny také v živém podání.

Začátkem roku 1997 jsou I.Q. opět v studiu, kde postupně nahrávají svůj nový projekt- koncepční dvojalbum Subteranea, který vychází jednotně v celé Europě 6.října 1997.
Děj tohoto díla pojednáva o muži, určeném na experimenty, který se snaží svému osudu uniknout. Tohleto mimořádně silné dílo patří spolu s "Lamb Lies Down Of Broadway" v podání Genesis a "Brave" od Marillion k pilířům koncepčních projektů v progresívním roku.
O nebývalé soudržnosti a formě kapely svědčí fakt, že ještě před začátkem velkého turné jdou I.Q. opět do studia, čehož výsledkem je další dvojCD Seven Stories Into ´98, které vyšlo kůli názvu v dubnu 1998. První disk dvojalba je kompletní materiál z původního kazetového alba z roku 1982, druhý disk jsou totožné kompozice, nahrané soudobou technologii a doplněné o skladbu "Eloko Bella Neechi". Tohle album se dá koupit pouze na koncertech kapely, nebo přes internet z fanclubu I.Q.. Celý rok 1998 je věnován (per-partes) koncertnímu provedení dvojdesky Subterranea. I.Q. hrajou víc, než 2-hodinové koncepčné koncerty bez přídavků. Živé provedení tohto díla je fanoušky I.Q. přijato s obrovským nadšením. V dalším roce vychází 2CD Subterranea: The Concert, nahrané 4.4.1999 v nizozemském Tilburgu v rockovém klubu 013.

V druhé půlce roku 2000 kapela nahrává 7.studiové album, které se na kontinentu objevilo v únoru 2001 pod názvem The Seventh House. Deska je výborná, je na ni cítit tvrdší přistup ale úrovně Ever, či Subterranea, které spolu s The Wake představuji vrchol tvorby I.Q., nedosahuje...
... (celý článek)