IQ - Nomzamo (1987)

Kapelu IQ si z USA vyhlídli manažeři Peter Mensch a Cliff Burnstein ( ve své stáji Q Prime měli Metallicu, Def Leppard, J.Page či RHCHP). Založili sub label Squawk Records Inc. s dojednanou distribucí po celém světě přes firmu Vertigo. Tato firma vydávala v USA jen singly a LP IQ (krom desky kytaristy McAlpina). Bylo vidět, že na kapelu hodně sází, nedivil bych se,že do výměny zpěváka ze zákulisí zasahovali, což bylo tehdy běžnou manažerskou praktikou.

Byl vybrán producent Ken Thomas, který v té době podobně spolupracoval se špičkou alternativního rocku - Laibach, Psychic TV či Test Department.

Vznikly první promo foto a byl natočen klip Promises, který neustále rotoval na MTV.

Na desce samotné najdeme výbornou protiválečnou No Love Lost( i její piano verze se pěkně poslouchá), titulní song o rasových nepokojích v severoafrickém Nomzamu, či Common Ground o největších jatkách 1. svět. války. To jsou písně, které více méně korespondují s předchozí tvorbou kapely, ostatní jsou pokusem probojovat se na širší posluchačský trh a do pop rádií.

Ač v pop či AOR oblasti to rozhodně nebyly špatné písně, v širším měřítku IQ (až na Holandské hitparády) neprorazili.
Omluvou budiž to, že v té době se tímto směrem drali mnozí ostatní prog art hard thrash rockoví souputníci.

Já osobně takto hudebně zaměřené písně nevyhledávám, proto počkám do roku 1993 na vzkříšení jménem Ever.


reagovat

Mayak @ 06.06.2017 10:29:38
V prvom rade, díky za zaujímavé informácie okolo vzniku a vydania albumov "Nomzamo" a vlastne aj "Are You Sitting Comfortably?" (lebo oba vyšli na labeli Squawk Records a mal som ich na vinyloch).
Opäť ku koncertej podobe hudby, ktorá je na živo o inom, ako tá reprodukovaná: Videl som tri koncerty I.Q.
A ten druhý na Festivale v Loreley (2011) bol koncipovaný tak, že jeho ťažiskom boli práve kompozície z albumu ... "Nomzamo"
Ten prvý koncert bol o priereze tvorby I.Q. s vtedy čerstvými novinkami z ešte nevydaného albumu "Frequency", ten tretí koncert bol o prehraní v podstate celého albumu "The Road of Bones" plus samozrejme bonusy zo staršej tvorby.
Jasne najlepší koncert s najväčšími emóciami, z tých, čo som videl ... bol ten, kde odohrali veci z albumu "Nomzamo" (a samozrejme spieval Peter Nicholls !).
Svet živých koncertov dáva úplne iný rozmer a pohľad na tvorbu kapiel, oproti ich zakonzervovanej štúdiovej tvorbe. A to v prípade I.Q. píšem, ako človek, ktorý ich tvorbu má skutočne detailne zmapovanú (včetne albumov kompilačných, živých a raritných).
Zvlášť "Nomzamo" je s odstupom času v mojich očiach a ušiach album vysoko nadštandardný a v podstate skvelý, aj vďaka tomu, že poznám ich tvár aj z formy reálneho živého prevedenia ...

Jestli dobře předpokládám, tak důvod odchodu Petera Nichollse v osdesátých letech před deskou Nomzamo, byly osobní neshody uvnitř kapel. Jeho nástupcem se na dvou příštích deskách měl stát Paul Menel, aby vzápětí bývalou Peterovu pozici nahradil ten stejný vokalista. Na této a další desce dochází k postupnému zjemňování výsledného soundu kapely a předjímání tradic doby, produkce, ale je znát i touha, nebo schopnost dokázat obsadit hitparádové pozice. Zbytek sestavy zůstává nezměněn a tak důležitá persona, lídr a rozpoznávací znamení souboru Mike Holmes dál vymýšlí kvanta melodických kytarových linek a klávesový mág Martin Orford dál přičarovává svým nezaměnielným způsobem krásné černobílé melodie.

Album se dá rozdělit na dvě půle, obsahuje jak materiál přístupnější v tom dobrém slova smyslu, tak smysl pro rozhodnější progresivní zanícení.
Je tu skutečně hitová a božsky melodická, zvonivě akustická vychytávka Promises (As The Years Go By) s výborným Menelovým vokálem, nebo klávesově něžná, zastřeně baladická věc Still Life- ve které se čas zastavuje, vzpomínky vyplouvají na povrch a při saxofonovém sólu slzy stékají po tváři. Přesně v tu chvíli album sahá po metách nejvyšších, tady člověk nevnímá časovou hudební periodu, protože citlivá aranžmá ho dávno pohltily a konejšivě ho laskají. Bohužel prázdninově plytká píseň následující, už nedokáže připravit tak silné chvíle na které se mozek posluchačův snadno přepnul.

Do druhé sorty spadají časově náročnější, mohutnější a s dřívějším stylem kapely více korespondující motivy, či skladby, jako kupříkladu svižná promakaná věc Human Nature. Part ušitý přímo na Menelův hlásek je obsažen v senzibilní a Orfordovým uměním ověnčené Common Ground- divák ocení spíše střed jeho hlasového rozsahu a něžnou barvu v hrdle, škrtící výšky nejsou úplně tou spravnou cestou Paulova projevu. Za pozornost stojí i rozkošný dámský duet v bonusové Colourflow.

Není to vůbec špatná deska, ale pro toho, kdo zná stěžejní díla kapely, ultratechnické Subterranea, mohutné The Seventh House, nebo temné Dark Matter, je tenhle kotouč slabším odvárkem.

reagovat

Snake @ 04.01.2017 07:45:59
Vida, je to sotva pár dní, co jsem si album po delší době připomenul. Mám ho rád - jsou to vlastně jediní IQ v mé sbírce - ale k tomu úplnému nadšení mi tady něco chybí. horyna, zdá se, že vidíme to stejně.

horyna @ 04.01.2017 08:23:02
Snake: neoprog není asi úplně tvůj chleba, že? Ptám se proto, že od Iq máš pouze tohle trochu netipické album, mají mnohem silnější výtvory.

Snake @ 04.01.2017 08:48:06
horyna, máš recht. V současnosti se zajímám spíš o muziku starší a když už sáhnu po něčem ze současnosti, tak po Italech. Vždyť víš :) Z desek vydaných v roce 2016 jsem slyšel naprosté minimum. Pár kousků poslechl jsem si z progstreaming a bandcamp, ale nic nezaujalo mě natolik, abych hned vypisoval objednávku.

Album "Nomzano" jsem koupil od kolegy z práce, který "zeštíhoval" sbírku. Míval jsem ještě "piráta" Dark Matter, ale toho jsem - při vyklízení polic - vyhodil. Ale nerad, líbil se mi. Třeba si ho v budoucnu ještě pořídím...

horyna @ 04.01.2017 11:23:39
Snake: být tak Iq z Milána, Modeny, či mšsta na laguně, je jasný že bys je měl nejen komplet, ale možná i to co ještě nevydali:-)

Snake @ 04.01.2017 11:41:13
To je docela možné. Tedy, pokud by zpívali v italštině :)

Když odešel z kapely Peter Nicholls, vypadá to, jakoby neodešel jen on, ale jakoby to byla úplně jiná kapela. Všechno zní jinak a bohužel k horšímu. Je to cílené spíš na širší spektrum poslucháčů, písničková, zkrátka klasický popík 80.let.

Tím neříkám, že by se mi tam něco nelíbilo. Promises je melodická, nezní to špatně. Still life mám rád, takový ideální ploužák se slečnou. Každopádně neo prog se tu dost vytrácí a řekl bych, že základna fanoušků se musela i změnit, byť hlavně následující album bylo komerčně úspěšnější než první dvě alba.
reagovat

Snake @ 27.03.2015 17:18:15
Vcelku souhlasím, k progresivnímu rocku má tahle placka setsakra daleko, ale i tak ji mám docela rád a chvíle strávené v její společnosti dokážu si užít. A jestli bych měl vyzdvihnout jednu jedinou píseň, tak nepochybně Promises. Nevím, jestli s ní IQ udělali nějakou díru do světa, ale takhle nějak si představuji skutečný hit...

Dám tři.

Mayak @ 27.03.2015 20:26:11
...nesúhlasím, nebudem machrovať, že mám I.Q. prežutých, ako máloktorú inú kapelu a že som ich videl 3 krát na živo, v rôznych krajinách, ale keď som počul + videl v Loreley koncert I.Q. práve s ťažiskom na album Nomzamo, bol to nevšedný a krásny zážitok.
Tracky z albumu Nomzamo vyzneli paradoxne naživo LEPŠIE (spieval, samozrejme NICHOLLS), ako veci z vtedy aktuálneho Frequency. Titulná "Nomzamo", ale aj "Human Nature", alebo "Common Ground" sú celkom čarovné songy a celý album je IBA iný, ale vôbec nie špatný. Vážim si ho, je len inou, dočasnou cestou kapely, žiadny prepadák a vôbec žiadny pop ... je to neo prog, aký by chcelo robiť mnoho iných kapiel ... a pritom na to nikdy nemali a nemajú ...

Titan @ 31.03.2015 13:13:21
Mayak: tak já netvrdím, že je to vyloženě slabé album, ale když to porovnám s obdobím Nichollsem, nemá na něj. Ať chceš nebo ne, je to více písničkový, zjednodušený. Nepochybuju, že v podání Nichollse to mohlo být zajímavý a třeba lepší, ale hodnotíme zde studiovku nebo ne ? :)

Mayak @ 01.04.2015 09:46:40
Áno, hodnotí sa štúdiový album, a práve na ten mám osobne a z odstupom času iný názor, ako možno majorita tých, čo I.Q. poznajú (dobre, či dokonale) a odsúvajú ho na chvost tvorby kapely. Rešpektujem Tvoj názor, aj názor iných, ja to proste cítim inak :-)
Paul Menel bol istým spôsobom prínosom pre jednu éru I.Q. a trochu inou tvárou v histórii I.Q., veci sa dejú, ako sa diať majú ...