IQ / Nomzamo (1987)

Jestli dobře předpokládám, tak důvod odchodu Petera Nichollse v osdesátých letech před deskou Nomzamo, byly osobní neshody uvnitř kapel. Jeho nástupcem se na dvou příštích deskách měl stát Paul Menel, aby vzápětí bývalou Peterovu pozici nahradil ten stejný vokalista. Na této a další desce dochází k postupnému zjemňování výsledného soundu kapely a předjímání tradic doby, produkce, ale je znát i touha, nebo schopnost dokázat obsadit hitparádové pozice. Zbytek sestavy zůstává nezměněn a tak důležitá persona, lídr a rozpoznávací znamení souboru Mike Holmes dál vymýšlí kvanta melodických kytarových linek a klávesový mág Martin Orford dál přičarovává svým nezaměnielným způsobem krásné černobílé melodie.

Album se dá rozdělit na dvě půle, obsahuje jak materiál přístupnější v tom dobrém slova smyslu, tak smysl pro rozhodnější progresivní zanícení.
Je tu skutečně hitová a božsky melodická, zvonivě akustická vychytávka Promises (As The Years Go By) s výborným Menelovým vokálem, nebo klávesově něžná, zastřeně baladická věc Still Life- ve které se čas zastavuje, vzpomínky vyplouvají na povrch a při saxofonovém sólu slzy stékají po tváři. Přesně v tu chvíli album sahá po metách nejvyšších, tady člověk nevnímá časovou hudební periodu, protože citlivá aranžmá ho dávno pohltily a konejšivě ho laskají. Bohužel prázdninově plytká píseň následující, už nedokáže připravit tak silné chvíle na které se mozek posluchačův snadno přepnul.

Do druhé sorty spadají časově náročnější, mohutnější a s dřívějším stylem kapely více korespondující motivy, či skladby, jako kupříkladu svižná promakaná věc Human Nature. Part ušitý přímo na Menelův hlásek je obsažen v senzibilní a Orfordovým uměním ověnčené Common Ground- divák ocení spíše střed jeho hlasového rozsahu a něžnou barvu v hrdle, škrtící výšky nejsou úplně tou spravnou cestou Paulova projevu. Za pozornost stojí i rozkošný dámský duet v bonusové Colourflow.

Není to vůbec špatná deska, ale pro toho, kdo zná stěžejní díla kapely, ultratechnické Subterranea, mohutné The Seventh House, nebo temné Dark Matter, je tenhle kotouč slabším odvárkem.

» ostatní recenze alba IQ - Nomzamo
» popis a diskografie skupiny IQ