IQ - EVER - 2018 REMIX - 25TH ANNIVERSARY COLLECTOR'S EDITION (2018)

Spoiler : pokud čekáte recenzi hudebního obsahu tohoto alba, dále číst nemusíte. Za mě jde o jedno z vrcholných děl IQ a víceméně vše bylo shrnuto ve čtyřech recenzích, nic moc nového bych krom pochvalného mručení nevykouzlil. Jedná se spíše o mé postřehy a úvahy spíše technického rázu k nově vydané verzi alba „Ever“ – 2018 Remix, které obsahuje 2 CD a DVD.

Prolog : Nedávno jsem tu hodnotil znovu nahrané album velikánů heavy metalu – Manowar. Tito hudebníci mimo jiné vydali i remixy dalších svých dvou stěžejních děl. Při poslechu jsem přemítal, které kapely z jiného mého oblíbeného žánru – třeba prog rocku, podstoupily podobnou anabázi. Z poslední doby se mi v paměti vyjevila britská legenda IQ a její album Ever, s kterým si skupina k 25. výročí vydání (tedy rok 2018) podobně pohrála. ..

Jedná se o album, na kterém se vrátil v plné síle původní zpěvák Peter Nicholls. Všech šest písní obsahuje rockovou dravost i velmi silnou melodickou linku, kytarové party občas ostří hroty, posléze jsou chlazeny rozsáhlými plochami syntenzátorů – prostě dokonalá symbióza, která zasáhla rozmanitou skupinu příznivců. Prostě kultovní záležitost. Skupina si toho byla vědoma, proto se rozhodla svým fandům k datu výročí vydat malý dárek.

V tomto případě jde v podstatě také o remix, ovšem s vyjímkou klávesových partů, které byly nahrány v současné době a přimíchány k původním stopám. Důvod byl prostý, na původní pásy se nevešly z důvodu ryze technických. Kapacita 24 stopého studiového magnetofonu nebyla pro IQ dostatečná, tak tehdejší klávesák Martin Orford nahrával vše přímo z MIDI sekvenceru. Tyto data však odvál čas a proto nezbylo současnému klávesákovi Neilovi Durantovi, než z poslechu dát dohromady notový záznam a poté nahrát klávesy znovu. Musel i hledat v databankách i podobné barvy jednotlivých použitých klávesových nástrojů….To musela být značně náročná a mravenčí práce!

A co výsledek ? Zde je velký prostor pro polemiku a subjektivní pocity. Zde předkládám své osobní postřehy. Nový remix asi uvítají fanoušci, kteří původní materiál neznají. Mohou slyšet jednu z nejlepších (pro někoho úplně nejlepší) nahrávek IQ v současném zvukovém kabátku a moderním stylu mixu při zachování původní retro atmosféry.

Pro fandy a mě, kteří mají za ta léta mnohokrát naposlouchanou verzi z roku 1993 mi výsledek k poměru vynaložené práce přijde poněkud zbytečný. Původní verzi považuji zvukově jako jednu z nejlepších z celého jejich katalogu, nic mi tam nechybí, nic nevyčnívá. Nový remix má jen trochu více rozšířenou stereo bázi, původně výborně nazvučené a v mixu ostře působící party bicích jsou nyní trochu zapuštěny mezi ostatní nástroje, kapánek byla zvýrazněna baskytara, někdy jsou slyšet nějaké stopy kláves nebo hlasu navíc.

To už se jedná o zásah do původních skladeb, i když chápu, že nynější možnosti ve studiu k tomu svádí. Rozumím tomu, že muzikanti by rádi časem to či ono na albu upravili, doufám jen že místo řady remasterů nepřijde doma remixů :-)

Prostě řečeno - změny vypozorujete hlavně při detailním pitvání a přímém porovnávání verzí mezi sebou. Oceňuji plně dynamickou verzi i na novém CD, nedošlo tedy k žádnému ořezání, či kompresi, jak je dnes zvykem.

Druhé CD obsahuje Live záznam EVER z německého Aschaffenburgu z roku 2018. V podstatě další alternativní mix alba, nahrávky zní velmi podobně, jako studiové album, občas se změní poměr hlasitostí jednotlivých nástrojů, někdy Neil Durant použije jinou barvu kláves z databanky. Bylo také prohozeno pořadí skladeb a na koncertech zabrnkal na basu tehdejší John Jowitt.

Na DVD jsou obě zmíněné CD zpracované ve formátu 5.1. Domácí kino nemám, takže ke kvalitě zpracování prostorového zvuku se nemohu nijak vyjádřit. Pro hardcore fandy je tu i mnoho bonusů ve formě demo snímků, muziky v instrumentální formě, vyřazených sól apod. Pro fandy mp3 jsou tu připraveny záznamy v tomto formátu. Prostě sen každého náruživého recenzenta a štourala :-)

Závěrem : luxusně provedená edice kultovního alba s novým moderním zvukovým kabátkem ve všech myslitelných formátech a mnohastránkovými booklety a haldou bonusů zapřísáhlé fandy ke kulatému výročí jistě potěší, na druhou stranu pro ty, co mají na poličce původní verzi mnoho nového nenabízí. Na rozdíl od podobného počinu – remixu debutního alba Tales from the Lush Attic – tam to dávalo smysl, neboť výsledný rozdíl byl obrovský. Spíše bych uvítal nezmršenou verzi alba Frequency bez ořezané dynamiky. Toto album vyšlo před deseti lety, tak chlapci do toho :-)

reagovat

Brano @ 19.07.2019 16:49:17
Jirka,vďaka za množstvo zaujímavých informácií technického charakteru.Ja mám v zbierke CD z roku vydania,teda 1993,po zvukovej stránke je super(DR 13),po hudobnej a obsahovej jednoznačne majstrovské dielo.Nové vydanie,nejaký s citom urobený remaster albumu Frequency by som tiež uvítal a takýto počin by určite potešil väčšinu fanúšikov IQ.

Pegas @ 19.07.2019 17:24:36
Přiznám se, že když už mám výroční Tales From The Lush Attic a The Wake, tohle vydání jsem kupoval spíše do sbírky než kvůli obsahu. Přece jen je na nich spousta bonusů, které nejsou pro mě, nebo jsou na jedno poslechnutí, ale zase pro mě má cenu i obal a booklet. Nijak jsem to s původní verí neporovnával, takže díky za shrnutí.

merhaut @ 19.07.2019 21:04:45
Pokud se cokoliv dotáčí/přetáčí - nejedná se o remix, ale o re-recorded.

jirka 7200 @ 29.09.2019 21:54:52
to merhaut : je patrno, že kapela si zatvrzele stojí za označením remix :-)