IQ - Subterranea (1997)
Reakce na recenzi:
jirka 7200 - @ 12.06.2017
Letos slaví příznivci kvalitní hudby malé výročí. Před 20 lety, v roce 1997 vydala britská kapela IQ desku s názvem Subterranea.
Skupina má štěstí na zpěváky, kteří se vedle svého hlavního poslání plně věnují tvorbě textů, i epizodní Paul Menel dokázal psát silné a obsahově zajímavé songy. Nejinak je to i u výše zmiňovaného koncepčního dvojalba, kde je textová složka nedílnou, takřka až dominantní části celku. Autorem příběhu je nyní Peter Nicholls.
Lehce tedy nastíním výkladově celkem složitý děj.
Jako vzor sloužil Peterovi skutečný příběh Caspera Hausera, který byl nalezen roku 1828 u Norimberku. Děj byl však transformován do současnosti.
Příběh líčí osudy hlavního hrdiny, který byl od dětství uzavřen v malé cele a jediný kontaktem s okolním světem, živitelem a učitelem v jedné osobě představoval tzv. Provider.
Jednoho dne se však ocitne za nejasných okolností na svobodě, kde se musí vyrovnávat s množstvím nových vjemů, které skýtá žití v současné moderní civilizaci. Čelí svodům náboženských fanatiků, kteří v něm vidí lehký cíl. Poté potkává dívku Mayu, do které se zamiluje. Ta však jednoho dne beze stopy mizí. Náš hrdina zjišťuje, že je sledován, dokáže však svého pronásledovatele zlikvidovat, dozvídá se však před tím od něj jméno Providera – je to tajemný Mockenrue. V průběhu děje přichází na to, že existují podobně postižení, jako on - všichni jsou označeni stejným tetováním symbolu, který je uveden několikrát v bookletu CD.
Uvědomuje si, že je s ostatními součástí jakéhosi experimentu. Rozhodnou se tedy pomstít, za dramatických okolností, však přežije pouze hlavní hrdina. Je však natolik vyčerpán a deprimován z předchozích událostí, že se dobrovolně stahuje do ústraní,do míst, kde byl dlouhá léta vězněn…
Děj je někdy nejednoznačný, že samotní hudebníci později museli dovysvětlovat některé části příběhu.
Nicméně se k zamyšlení nabízí i druhá, obecnější rovina příběhu – úvaha o odcizení, manipulace či osudovosti – kdo–koho řídí a ztrátě víry v dnešní přetechnizované době.
Po hudební stránce jde o velice kompaktní prog rockové dílo, plně podřízené příběhu s jasnou návazností na předchozí desku Ever. Každá píseň odráží náladu a dokresluje děj. Ve většině skladeb je několik změn tempa a přechodů, dominantní funkci zajištují mohutné klávesové party, kytara jen lehce dobarvuje celkové vyznění. Různorodá tempa udávají výborně nasnímané a krásně čitelné bicí i basa. Takový hutný, rockový spodek mám u tohoto druhu hudby velmi rád.
Je zajímavé, že toto dvojité CD mě nenudí ani po několika desítkách přehrání. Na druhou stranu jde o tak jednolitý celek, každá píseň přesně zapadá na své místo, proto pouštím CD najednou a nemám potřebu vypíchnout nějaký song, jak se mi to stává u jiných desek....
O nadstandartně skvostný zvuk se postaral kytarista a producent Mike Holmes, mastering byl svěřen zkušenému Bunt Stafford-Clarkovi, který ošetřil zvuk tehdy i třetí desce Threshold či Pendragon. Spolu s albem Ever naprostý vrchol v oblasti zvuku i hudby. Další desky IQ již tyto parametry nikdy nepřekonaly.
Podtrženo a shrnuto : pro mě vysoce ceněná a zásadní deska prog rocku.
Jako perličku na závěr uvedu fakt, že na základě příběhu Subterranea byl natočen v USA v roce 2015 film se shodným názvem. Autor a režisér Mathew Miller na něj získal finance pomocí Kickstarteru (celkem 32 000 dolarů). Hlavní poster filmu zobrazuje herce, který je velmi podobný Niku Homesovi, až jsem si v první chvíli myslel, že jej autoři obsadili do hlavní role. :-)
Jak to u filmových scénářů bývá, je kostra příběhu shodná s textovou předlohou, avšak doplněn byl další vývoj děje. Nicméně díky omezeným finančním možnostem, určitou nezáživností a mému částečnému neporozumění anglickým dialogům mě toto zpracování neoslovilo.
Film je dostupný ke zhlédnutí za poplatek (či bez) na českém fóru Uložto v původním, anglickém znění.
V roce 2017 byl vydán i soundtrack, který obsahuje však jen náladotvorné elektronické vsuvky Nika Holmese, jež dotvářejí děj a s původní muzikou IQ nemají nic společného. Kapela však napsala pro tento film novou (celkem průměrnou) skladbu, pojmenovanou In the Wilderness a ta zní v závěru filmu.