Reakce na recenzi:

Pegas - @ 28.10.2016

Níže uvedenou recenzi jsem napsal v roce 2005. Dnes mám raději desky s kratší hrací dobou. Přestože mě s každou další deskou Kaipa baví méně, tato na mě působí stále dobře a z období od obnovení kapely v roce 2002 ji hodnotím jako nejlepší (nepočítám do toho následující Angling Feeling, kterou jsem neslyšel).
----------
Z nejnovějšího počinu Mindrevolutions švédské kapely Kaipa na se na mě vyvalilo osmdesát minut yesovsky pozitivního progrocku a nebudu zapírat, že z každého opakovaného puštění CD jsem měl (a věřím, že i nadále budu mít) upřímnou radost. Skutečně mě nenapadá nic, co bych mohl vytknout. Z instrumentálního i producentského hlediska se jedná o bezchybnou práci, nic jiného jsem ani nečekal, ale podobně je na tom i hudební materiál a navíc pro mě tato deska přišla v pravý čas. Trochu jsem se obával délky nahrávky, ale to se ukázalo jako zbytečné, protože muzika je dostatečně rozmanitá a zajímavá, že se jen tak neoposlouchá. Všech deset skladeb je na takové úrovni, že pokud má některá navrch, pak je to titulní pětadvacetiminutový epos, ale to právě jenom svým rozsahem. Prostě, chcete-li nějakého favorita, zvolte libovolné číslo od jedné do deseti a máte ho, jinými slovy je to ta kompozice, která zrovna hraje.
Mindrevolutions přináší poměrně hodně melodickou muziku v bohatých aranžmá se spolehlivou rytmikou Morgan Agren - Jonas Reingold a kouzelníky Hansem Lundinem (klávesy) a Roinem Stoltem (kytara), kteří jsou většinou rovnocennými partnery, ale neodpustí si ani mnoho funkčních sól. Naprosto úchvatný je zpěv, o který se dělí Patrik Lundström a Aleena, to znamená dva zajímavé hlasy ozývající se střídavě i společně a dodávající nahrávce na originalitě.
Progrockovým fanouškům Mindrevolutions jednoznačně doporučuji. Jsem toho názoru, že zklamání se může dostavit pouze v případě očekávání nějakého experimentálního počinu.