horyna - @ 12.07.2017 | #

Asi nemá cenu tuhle desku nějak dlouze představovat, nebo po x té přepisovat cestu jejího vzniku. Přejdu tedy rovnou k samotným superskladbám a přesto, že dnes už pro mne nemá většina z nich cenu zlata a neobsadí pole position tak jako kdysi, jejich sílu, generační šmrnc a vliv skrze desetiletí, zpochybnit nehodlám.

Smoke... je z důvodu rádiové fluktuace a oblíbené pozice na listu starých disko/rockoték tak zkažená, že si ji už několik let vůbec nepouštím. Bez Highway a Space si dobrý koncert legendy také nelze představit a Lazy mě k srdci nepřirostla nikdy.

Zbytek alba je mi tím nejlepším, co od D. P. znám. Maybe I'm A Leo, Pictures Of Home, Never Before a When A Blind Man Cries, jsou těmi nejžhavějšími favoritkami na dvoře králů hard rocku.

Další mocensky schopné a velké rody Evropy, jako Hohenzollernové, nebo Bourboni, tedy mám na mysli Led Zeppelin, Queen či UFO, musí do ohně přikládat řádně velká polena, aby dokázala udržet tempo a žár sálající z Blackmorovi party.

Stáří Deep Purple jsou sázka na jistotu. Pestrost a entuziasmus obsažený v jejich muzice je stále přitažlivý, dokonce i pro nové generace.

Antony @ 19.07.2017 06:20:33 | #
Blackmore je dle mého posluchačského názoru výjimečný kytarista, který jako jeden z mála dokázal ve své hře přesně dávkovat vytříbenou techniku i emoce, celou svoji hard rockovou kariéru. Nikdy nebylo jedno na úkor druhého, v tom je jedinečný. Jeho kytara vždy ve skladbách perfektně seděla, tvořila tvůrčí součást celku, souzněla a spolupracovala s ostatními sólovými nástroji, a to vše ku prospěchu každé kompozice. Lepší kytarové party si v jeho skladbách neumím představit. S kritikou nesouhlasím ani náznakem.
Současně, ať si kritizuje každý, co chce, je to právo jeho posluchačského názoru. A je irelevantní požadovat, aby uměl hrát jako Blackmore, když už kritizuje.