lover-of-music - @ 06.08.2018 | #

Touto recenzí nechci nikoho provokovat, ale chci, aby se vědělo, že také existuje odlišný pohled na přeceňované album, na které se valí festivaly superlativů.

Deep Purple – kapela, o které jsem si dlouho myslel, že se schovávají za lživé klišé, že hrají progresivní rock. Přitom se jedná o prachobyčejný hard rock. V této jediné věci jsem jim křivdil. Myslím, že nikdy z jejich úst nezaznělo, že by hráli progresivní rock, ALE nechtěli si připustit, že hrají hard rock, a že ovlivnili mnoho metalových kapel. Mám pocit, že členové kapely žili v jakémsi bludu, a pořád o sobě říkali, že nehrají hard rock. Aspoň tak jsem to pochopil z jednoho rozhovoru. Přitom to hard rock je. Tak o co jim jako jde?

Album Machine Head znám už nějakou dobu. Vždycky jsem ho vnímal jako ne moc zajímavé a spíše nudné. Do dnešních dnů se na tom nic nezměnilo, i po několikanásobných seriózních a soustředěných posleších. U písniček jako Maybe I’m Leo, Pictures Of Home, Lazy nebo Space Truckin‘ jsem málem usnul. Co je pro mě naprosto zničující je délka těch skladeb. Poslouchat víc než 5 minut ten samý jednoduchý, laciný riff je nad moje síly. Připomínám, že všeobecně mi délka skladeb nevadí. Ať si trvá třeba i 30 minut, ale musí se v ní neustále něco zajímavého dít. Písničky na albu Machine Head se mi zdají už v polovině strašně dlouhé. Jediná skladba, která stála za to, je úvodní Highway Star, která je opravdu povedená a to sólo je fakt fantastické. Ještě také Never Before není špatná, ale tu už jsem odněkud znal. Určitě jsem ji musel několikrát slyšet ještě před tím, než jsem to album poznal.

Co se týče neuvěřitelné odrhovačky Smoke On The Water, tak tu automaticky přeskakuji a nevěnuji jí ani vteřinu. Ten riff už je tak neskutečně profláklý, že už jsem na tu píseň vysloveně ALERGICKÝ. Ale text této odrhovačky je hodně zajímavý, a vlastně je to pravdivý příběh, kdy nějaký magor vystřelil světlici při koncertu Franka Zappy v Casinu ve Švýcarsku a celé Casino shořelo.

Na album Machine Head se už léta pějí chvalozpěvy. Jsem rád, že patřím do skupiny lidí (nejspíš je ta skupina lidí moc malá, ale o to lépe!), kteří toto album rozhodně neobdivují. Je to album vhodné na rockové mejdany, ale ne na seriózní poslech. Sice Deep Purple jsou výborní instrumentalisté, ale tyto písničky mi přijdou na jejich schopnosti hodně málo. Pořád přemýšlím, a ptám se, jak se můžou vejít mezi takové hudební velikány, jako jsou Yes, King Crimson, Moody Blues, The Who, Pink Floyd, Genesis, Jethro Tull a klidně i třeba Van Der Graaf Generator. Na tuto otázku mi asi nikdo rozumně neodpoví. Ani ten nejvíc moudrý muzikolog.

Egon Dust @ 06.08.2018 13:54:31 | #
Mne sa táto recenzia páči. A to minimálne v odvahe a otvorenosti. Milujem mnoho dobrých hard rockových bandov. Patrí tam z istej časti aj Deep Purple. Nevidím dôvod odsúdiť niekoho, že napíše názor iný ako superlatívny. Neviem, čím to je Black Sabbath istú dobu vo mne vyvolával šialenstvo, Ozzy solovo ani nevravím, Led Zeppelin majú tak silnú auru, že dovidenia. The Who majú neskutočný zmysel pre humor, Alice Cooper v podstate hard rock posunul absolútne ďaleko, Queen je asi number 1 po stránke progresu a neustále ( a jedno , či žiaľ našťastie komerčného hľadiska) vrcholová liga, Aerosmith, Guns n Roses majú niekoľko tak silných albumov, že zvyšok bol len balast na dočasné utlmenie hladu (také chipsíky namiesto poriadného steaku). Žiaľ aj na mna Deep Purple pôsobi občas až nudne s odmyslením notorických vypalovákov, ktoré žeriem aj s navyjákom, no prvý Van Halen mi dal 10x viac energie ako 5 albumov Purplov. Crimson, Yes Pink Floyd, Genesis sú bombardéri na inom poli, no mne v istom období ešte bližšom. Milujem Chameleonov ako Bowie, Pop, Gabriel, Reed aj pre mnohých obstarožný Cooper (pre mňa s Jaggerom TOP žijúce ikony RnR).
Milujem Beatles, Stones o Doorse ani nevravím a opäť mi Purple príde ako slabá náplasť. Počúval som ich albumy, teda hlavne prvých 5,6. Sú to rockové klasiky, no nie pre mňa. Nevyvolali vo mne až na pár na prstoch spočítateľných vecí žiadnu emociu. ANO, sú to špičkoví muzikanti, no špičkových muzikantov má aj (pre mnohých) nudák Sting, Bowie tobôž, Reed, Dylan a Springsteen ani nevravím. Nevravím o jazzrocku, kde je ďalšia elita. Beriem názor Lover of music ako síce subjektívny, ale silne úprimný. Veď práve aj hudobná kritika spočívala v rozporuplnosti. Veď, keby všetci kývli na napr. Sgt.Peppera (milujem ten album) že to je veľdielo všetkých veľdiel, tak možno by sa Beatles rozpadli už v 67. Rešpektujem a uznávam Purple, ale beriem aj ten názor, že mnoho ich skladieb sú hity opilcov na dedinských zábavách a motozrazoch (Smoke on the Water, Black night, aj megapecka Fireball, Child in time najmä, keď s Gillanovými nádherným hlasom huláka polka riadne vožralej krčmy, či Schelingerovú Ruženku, samozrejme v češtine ako inak). Neviem , prečo sa mi nikdy Paranoid, Whole Lotta Love , či Welcome to the Jungle a Schools Out neopočúvali, ale Purple, žiaľ hej.