palg - @ 12.03.2009 | #

Tohle album (pro většíny starých harcovníku označována jako "devítka") mělo být úspěšným pokračováním předchozího kousku, ale vztahy Blackmore vs Gillan byli až tak vyhecovány, a Gillan byl beze sporu unaven věčným koncertováním, a blížílo se nahrávání nového alba, taky v Montreux. Jenže léto 73 bylo ovplivněno hodně (vysoké teploty počasí, vztahy členú kapely a nedostatek nápadú). Výsledkem je album, které by dnes mohlo připomínat minialbum, ale je zadostiučiněním, že vúbec vznikl. Nahrávání fungovalo jenom tak, že Gillan a Blackmore museli nahrávat každý zvlášť. Vztahy opravdu na bodě mrazu.
Nejlepšími songy dle mě jsou "Rat Bat Blue", "Place In Line", či "Smooth Dancer". V poslední zmiňované skladbě Gillan napsal obrazně text o Ritchiem. Ale toho v té době album nezajímal. Pro mě je to taky jeden z těch lepších albumu.

PaloM @ 12.03.2009 20:57:29 | #
V podstate súhlasím, no mňa tento album v čase vydania veľmi sklamal. Okrem klasickej zostavy som vtedy nič pozitívne nenašiel - slabá tvorba.
Potom prišiel Burn, čo som mal zmiešané pocity zo zmeny soundy, ale invencia a energia "novej krvi" bola evidentná. Zvykol som si a teraz by som toto album hodnotil "dobré, nie však zásadné" čiže poctivé 3 hviezdy. Sám sa divím, no Burn si teraz cením na 4 hviezdy.