Reakce na recenzi:

Martin H - @ 22.06.2016

O skupině Free jsem věděl, že měla hit All Right Now a že kytarista podlehl drogám. S výše jmenovanou písní jsem se setkával počátkem 90. let v rozhlase v různých oldies pořadech. Díky tomu jsem měl Free zafixovány jako skupinu jednoho hitu a po jejich další tvorbě jsem se nepídil.

Před pár lety jsem ovšem prozřel a pochopil, že banda kolem zpěváka Paula Rodgerse si určitě zaslouží z mé strany mnohem podrobnější průzkum a začal jsem se seznamovat s jejich nahrávkami. Dnes je mi jasné, že skupina Free má v historii rockové hudby své pevné a nezastupitelné místo a je jenom škoda, že kytarista Paul Kossoff opustil hudební svět tak předčasně. Jeho kytara na posledním albu Heartbreaker zní sice jenom v pěti skladbách z celkových osmi, ale především tvrdé titulní blues by bez něj asi znělo jinak.

Album začíná vynikající peckou Wishing Well, již jsem samozřejmě dlouho znal, jenom mi chyběla ta informace, že se jedná o Free. Skladba s mohutným úvodním riffem má potenciál posluchače okamžitě vystřelit do nejvyšších sfér posluchačského nebe. Asi bych se nebránil přirovnání k nejlepším skladbám Cream, tam je také mnohonásobně překračován původní bluesový rámec. Následuje píseň Come Together In The Morning, balada s posmutnělou atmosférou, vypjatým Rodgersovým vokálem a báječnou Kossoffovou hrou na kytaru. Skladba Travellin In Style postavená na akustické kytaře je posunutá díky zpěvu trošinku do soulu, což samozřejmě nevadí a vlastně dokazuje, jakýže je to pan zpěvák ten Paul Rodgers. Kytara zde příjemně kvílí a já pomalu propadám pocitu hodit všechny starosti za hlavu a jenom tak být. Z této nálady mě naštěstí vyruší následující píseň Heartbreaker postavená na parádním bluesovém riffu.

Na druhé straně alba nás čekají dvě skladby klávesisty Bundricka. Tou první je jemná balada Muddy Water. Tato velice křehká píseň ukazuje skupinu zase v jiné poloze. Už to nejsou ti bluesrockoví „srdcerváči“, tady se spíše jedná o niterné pocity, čemuž odpovídá i Rodgersův projev. Druhou písní je Common Mortal Man, která vlastně pokračuje ve stejném duchu. Rodgersův hlas zde sice v některých momentech dokáže silně zahřmít, ale většinou spíše jemně klouže po tónech klavíru. Nádherná záležitost. Předposlední skladbou z pera Paula Rodgerse je píseň Easy On My Soul. Ta jakoby říkala, abychom zapomněli na blues, to už je minulostí, nyní je tu soul, který zpěvákovi ohromně svědčí. Nebojím se tvrdit, že jeho hlas zase svědčí soulu. Ale ta bluesová zemitost nechce skupinu opustit, proto tu máme vynikající skladbu Seven Angels s výraznou Kossoffovou kytarou a zpěvem, který se nedá slovy popsat, ten se musí slyšet.

A to je všechno. Po albu Heartbreaker přišel skutečný konec téhle nezapomenutelné party. Kossoff se ještě pár let potácel mezi střízlivostí a stále více vítězícími narkotiky, aby nakonec odešel hrát tam nahoru. Rodgers dal dohromady skupinu Bad Company a dál si úspěšně budoval pověst jednoho z nejlepších rockových zpěváků. Po Free zůstalo několik desek a ty si sem tam najdou cestu k novým posluchačům. Sám jsem toho důkazem.