Reakce na recenzi:

miguel7 - @ 07.09.2010

Nemůžu pořád přijít na to, co mi na Symphony X vadí. Vždyť tam je všechno, co mám rád... Prvně jsem si desku koupil asi před 7 lety po přečtení recenze ve Sparku a byl jsem zklamán. Mám rád dlouhé, pohádkové eposy, které vypráví příběhy, ale pořád něco drhlo na celém albu. Po roce jsem ji vyměnil, už nevím za co a po letech, kdy jsem poslouchal stále více progresivního metalu (Dream Theater především), jsem si ji objednal znovu, v domnění že jsem nebyl ještě připraven na progresivnější metal. Ale dopadlo to stejně. Melodie jsou dobré, rify také, sóla jakžtakž a i nápady jsou dostačující na to, aby z toho dali dohromady pořádnou pecku. Výkon Allena je opravdu perfektní a když ji teď poslouchám, říkám si že to není špatný, ale proč se k ní nevracím tak často, jako k jiným deskám progresvních nebo metalových kapel...
Prvně mi vadí zvuk bicích. Nemá žádnou hloubku a rytmika kapely mi přijde dosti zabržděná. Nemá to pro mne vůbec spád a přitom si říkám že teď ta melodie v Accolade II je opravdu krásná. Dosti rozpoluplná kapela a to jsem jí dal ještě jednu šanci a to koupí desky Paradise Lost.
Vyzdvihl bych zde nejvíc již zmiňovanou baladu Accolade II a závěrečnou The Odyssey, kde se to jen nápady hemží. Zbytek mi splývá v jedno (ostrý riff, klávesy stejného zvuku, podobné melodie a divný zvuk bicích) a pořád se jim nemůžu dostat pod kůži (nebo ony mě).
Asi stačí když Vám u kapely nevyhovuje jedna věc ( u mě je to zde zvuk a "brzdící" rytmika, která mi brání v jízdě) a hned to sráží celé album a skupina mi bude dál odcizena. Škoda... Třeba za deset let jim přijdu již na kloub:)