Symphony X - The Odyssey (2002)
Japonská edice obsahuje bonus track "Frontiers"
1. Inferno (5:32)
2. Wicked (5:32)
3. Incantations Of The Apprentice (4:21)
4. Accolade II (7:06)
5. King Of Terrors (6:19)
6. The Turning (4:44)
7. Awakenings (8:21)
8. The Odyssey (24:09)
- Part I: Odysseus Theme / Overture
- Part II: Journey To Ithaca
- Part III: The Eye
- Part IV: Circe (Daughter Of The Sun)
- Part V: Sirens
- Part VI: Scylla And Charybdis
- Part VII: The Fate Of The Suitors / Champion Of Ithaca
Total Time: 66:57
Obsazení:
Sir Russell Allen - zpěv
Michael Romeo - kytary
Michael Pinnella - klávesy
Mike LePond - baskytara
Jason Rullo - bicí
Nemůžu pořád přijít na to, co mi na Symphony X vadí. Vždyť tam je všechno, co mám rád... Prvně jsem si desku koupil asi před 7 lety po přečtení recenze ve Sparku a byl jsem zklamán. Mám rád dlouhé, pohádkové eposy, které vypráví příběhy, ale pořád něco drhlo na celém albu. Po roce jsem ji vyměnil, už nevím za co a po letech, kdy jsem poslouchal stále více progresivního metalu (Dream Theater především), jsem si ji objednal znovu, v domnění že jsem nebyl ještě připraven na progresivnější metal. Ale dopadlo to stejně. Melodie jsou dobré, rify také, sóla jakžtakž a i nápady jsou dostačující na to, aby z toho dali dohromady pořádnou pecku. Výkon Allena je opravdu perfektní a když ji teď poslouchám, říkám si že to není špatný, ale proč se k ní nevracím tak často, jako k jiným deskám progresvních nebo metalových kapel...
Prvně mi vadí zvuk bicích. Nemá žádnou hloubku a rytmika kapely mi přijde dosti zabržděná. Nemá to pro mne vůbec spád a přitom si říkám že teď ta melodie v Accolade II je opravdu krásná. Dosti rozpoluplná kapela a to jsem jí dal ještě jednu šanci a to koupí desky Paradise Lost.
Vyzdvihl bych zde nejvíc již zmiňovanou baladu Accolade II a závěrečnou The Odyssey, kde se to jen nápady hemží. Zbytek mi splývá v jedno (ostrý riff, klávesy stejného zvuku, podobné melodie a divný zvuk bicích) a pořád se jim nemůžu dostat pod kůži (nebo ony mě).
Asi stačí když Vám u kapely nevyhovuje jedna věc ( u mě je to zde zvuk a "brzdící" rytmika, která mi brání v jízdě) a hned to sráží celé album a skupina mi bude dál odcizena. Škoda... Třeba za deset let jim přijdu již na kloub:)
reagovat
PaloM @ 07.09.2010 18:57:54
Chcel som reagovať na tvoju recenziu, ale prečítal som si reakciu z 20.12.09 a napísal by som znova to isté :-)
Nezaujali ma ani jedným albumom - klišé, bez nápadov. Inak povedané, podobné zážitky ako tvoje.
Mohyla @ 08.09.2010 07:47:23
Mne sa album páči.Podľa tvojich príspevkov súdim,že náš hudobný vkus je podobný.Takže,ako aj sám píšeš,teoreticky by sa mal páčiť aj tebe.Možno ho treba počúvať vtedy,keď nemáš zachmúrené čelo,ale v dobrej nálade.Tie bicie by som si tiež vedel predstaviť nápaditejšie.
miguel7 @ 08.09.2010 07:57:50
Mohyla: nevím jestli to byla reakce na Palo nebo na mne, ale myslím si že máme podobný názor na desku. Já k poslechu vždy přistupuji s úsměvem:), ale o tom to není. Dobrá hudba dokáže i změnit náladu (i mnou kritizovaní My Dying Bride, tak si myslím že po jejich poslechu bych vyhledával žiletku nebo lano) ale Symphony X mne nechávají stále chladným a bez emocí. Ty bicí jsou dost měký na tenhle styl hudby, nebo nevím jak jinak bych vyjádřil jejich zvuk... Tohle album nemá prostě spád
Mohyla @ 08.09.2010 08:58:20
Na teba Miguel7.No nič 100 ľudí,100 chutí.Čau!
miguel7 @ 08.09.2010 09:05:22
Čau:)
martin69 @ 29.05.2011 09:17:08
Po dnešku,měním svůj názor na tuhle desku.Dnes mě konečně sedla,po tolika letech co ji vlastním.Závěrečná The Odyssey je vynikající (ta se mi ale líbila hned od začátku).Zbytek není vůbec špatný.
Největší devizou tohoto alba je fantastický zvuk kytar a skvělé skloubení tvrdosti se symfo postupy. Kytary jsou místy opravdu ostré a hodně navrstvené a připomínají nějaký megaostrý power-trash třeba a la poslední alba Nevremore. To je velký plus tohoto alba. Album je taky zvukově a hudebně kompaktní snad až na symfo úvod posledního songu, který mi po letech přestává šmakovat a připadá mi jako soundrack k nějaké vánoční komedii made in Hollywood. Ale jinak hudebně bomba a ten zvuk kytar! Jeden z nejlepších ve smyslu bohatého zvuku riffů. Kytaru řežou, vržou, kvílí, skřípou jako starý koráb. A vokál je správně silový aniž by byl degradová přílišným výškařením a křehkostí.
reagovat
PaloM @ 20.12.2009 05:09:03
Mám rád gotický, symfonický, progresívny metal. No, musí byť o niečom, a viac než trochu nápadov. Mal som celú diskografiu a bohužiaľ, našiel som len tú trochu hudby a "mnoho povyku pro nic (Shakespeare)". Klišé, samé klišé, po pár skladbách je dojem kolovrátka - stále dokola. Tvojej recenzii však verím - "Kytary jsou místy opravdu ostré a hodně navrstvené a připomínají nějaký megaostrý power-trash"... v tom je problém, že len pripomínajú stále čosi :-) "Jeden z nejlepších ve smyslu bohatého zvuku riffů"... no, fakt pravda, bohatý "zvuk", len ta chuderka hudba nie a nie :-) Neber to prosím ťa osobne, ty za to nemôžeš, Symphony X áno.
martin69 @ 18.07.2010 11:28:12
Výborné power metalové album . Až na poslední skvělou The Odyssey nemohu najít nic progresivního . Power nejvyšší kvality toť vše . Od vychvalovaných Symphony X jsem čekal více . Bohužel . Vlastnit jen tuhle desku mě bohatě stačí .
Tohle CD bylo první, které jsem od SymphonyX slyšel a je to absolutní bomba od úvodního Inferna až po závěrečnou The Odyssey. Takhle si představuju power prog metal-absolutní paráda. Určitě nejlepší album, jaké kdy stvořili a Mr. Allen pěje excelentně.
reagovat
- hodnoceno 2x
- hodnoceno 3x
- hodnoceno 1x
- hodnoceno 0x