Reakce na recenzi:

Petr Gratias - @ 14.05.2011

Asi se ztotožním s převážnou většinou názorů, že album Disraeli Gears patří k nejvýznamnějším hudebním počinům šedesátých let, ale obecně také do historie rockové hudby jako přelomový mistrovský kousek. Vychází ve stejné době jako legendární album Jimi Hendrix Experience: Are You Experienced?, přesto si ale vzájemně nekonkurují. Každé album si uhájí svou mimořádnost a uměleckou nezávislost v jakémkoliv ohledu.
Jestliže creamovský debut Fresh Cream byl víceméně ryze puristicky bluesovějším pohledem na klasické téma, na albu Disraeli Gears přichází do kapely vlastní názor a výrazný aspekt experimentu, v němž se promítá vedle blues i psychedelie, ale předevšímv vlastní kolektivní názor.

STRANGE BREW - Bakerův specificky úderný rytmus a bzučivý tón Claptonovy kytary doprovází zemitá Bruceova baskytara. Claptonovo sólo v mezihře není komplikované, ale přesto ústrojně zapadne do tématu, jako jeho vysoko posazený hlas. Klasická skladba po všech stránkách. Silná svou přímočarostí a samozřejmostí vytvářet v hudbě hezké věci..

SUNSHINE OF YOUR LOVE - a už tu máme jeden z nejslavnější riffů. Unisono baskytary a kytary zná snad každý milovník rockové historie. Prolínání rozpoutaného Bruceova hlasu a Claptonova vyššího zúženého je výtečné. Bruceova baskytara znamenala na britských ostrovech velký průlom do techniky hry na tento nástroj a Bruce nás o tom přesvědčuje v každé skladbě. Claptonovo rozechvívání tónu je jedinečné a ve spojení s Bakerovými údernými bicími je monumentální... Opravdová klasika!

WORLD OF PAIN - krásný procítěný Bruceův hlas a přídavné vokály vstupují do střídání dynamických odstínů, stejně jako subtilní zapojení wah wah pedálu na kytaru. Uprostřed skladby Baker rozeznívá svými breaky a činely atmosféru obecného uvolnění...

DANCE THE NIGHT AWAY - kreativní prokládání barevných tónů v mollových akordech s akcentovanými úhozy vytváří psychedelické obrazy kytarového pozdvihování soundu do nadzemského prostoru a Bakerovy bicí v neklidných obrazích a přechodech dodávají napětí, stejně jako kytarové kouzlení. Nádherná emocionální záležitost. Skladba má svou katarzi a pracuje se zde opravdu s nejmenšími detaily jejího logického vyústění do závěru...

BLUE CONDITION - krásně líná a nostalgicky zatěžkaná atmosféra bluesového typu s rytmickými akcenty přesně vystihuje obsah tématu v pozadí utopeným klavírem a hutnými basy a důslednými údery bicích. Nikdo nemá zapotřebí vyčnívat a přesto nemáme co do činění s nějakou nudou, lépe vyjadřit pocit s danou cituací snad ani nejde...

TALES OF BRAVE ULYSSES - vynikající ukázka creamovského uchopení tématu. Skladba je známá a slavná i tím, že podle hudebních historiků právě v ní byl poprvé použit na britských ostrovech wah wah pedál, který si Clapton opatřil. Pro posluchače to byl tehdy šok a v nahrávacvím studiu si s tímto novým ohýbaným zvukem hudební režie nevěděla rady.... Opět se zde zdařile pracuje s dynamikou jak ve zpěvu tak v instrumentaci. Jedna z nejsilnějších skladeb na albu obecně....

SWLABR - výrazně rychlejší skladba. Dostáváme se do centra dění díky Bakerovým rychlým bubenickým breakům, zkreslené Claptonově kytaře, která získává neobyčejný výraz jeho rozechvíváním a Bruceova baskytara ve svých melodických linkách překračuje běžné meze vnímaní principu basové linky. Hlas Brucea má svou vnitřní naléhavost a přitom potřebnou emocionalitu....

WE´RE GOING WRONG - šamanské přechody na tympány a ponuré mollové akordy elektrické kytary a tajemný a vypjatý Bruceův vokál vkládají do skladby výrazný prvek napětí, skoro se mě chce říci dramatu. Uvědomění si vlastní bezmocnosti a bezvýchodnosti demonstruje atmosféra nastíněná v hlasu i protahované kytarové tóny. Velmi silná skladba, v jistém slova smyslu neopakovatelná až do samého finále...

OUTSIDE WOMAN BLUES - Claptonův pěvecký výkon přesně vystihuje bluesový feeling a opakující se schéma, do kterého jsou přesně varanžovbány unisona baskytary a dvou kytar (doprovodu i bzučivého sóla). Clapton blues cítí v každém nervu svého těla a dokáže této výhody využít nejen ve svůj prospěch, ale především pro výraz celé skladby. Famózní!

TAKE IT BACK - úderné bluesová záležitost, do které zpívající Bruce nahrál i foukací harmoniku. Klasické téma, do kterého se vložilo více energie, než jak bylo ještě před několika lety vůbec zvykem. Skladba silná od začátku do konce a zejména její živá verze získávala na ještě větší průraznosti. Zásadní dunivé basy a přesná bubenická údernost dodávají písni živočičnost...

MOTHER´S LAMENT - sborově zpívaná skladba je upraveným traditionalem, v němž se trio v hospodsky znějícím tématu za doprovodu stylového klavíru uvolňuje z předešlých emocí a koncentrovanosti. Úsměvná záležitost odlehčující celý koncept...

Hudba je u konce. Je krásná, má výraz, napětí, atmosféru, muzikantskou suverenitu a drží pevně pohromadě a nemá slabá místa.
Albu velmi prospěl remastering, který zvýraznil utopená místa a prokreslil basy a prosvítil kytarové tóny....
Když jsem viděl jejich jednorázový comeback v r. 2005 na DVD z Royal Albert Hall, byl jsem přimrazen úžasem, jak tihle pánové ve svém věku dokáží zahrát se stejnou porcí energie, výrazu a smyslem pro detail, jakoby čas zde nehrál žádnou roli a soudě podle bouřlivé odezvy posluchačů, si to nemyslím jenom já. Jenom škoda, že jsem u toho nemohl být naživo....
Cream se stali mocnou inspirací pro řadu skupin na celém světě, ale také i u nás. Jejich ozvěny slyšíme v řadě československých skupin a také některé jejich skladby byly u nás natočeny. Jak to tak bývá, některé coververze se podařily víc, některé hůř. Cream se promítly do tvorby bratislavských Soulmen, brněnských Progress Organization, Atlantis sourozenců Ulrychových, zavadil o ně i Olda Veselý v Great Music Factory, také Rebels s Kornem...
Tak jako Clapton se stal kytarovým hrdinou pro kytaristy, Bruce byl nedostižnou normou pro baskytaristy a Baker zase bubenickou hvězdou pro všechy, co usedali za bicí soupravy a chtěli se dostat dál...
Dávám plný počet hvězdiček!