Reakce na recenzi:

BrianJohnson - @ 12.07.2007

Král je mrtev, ať žije král! Tak by se dala popsat situace v AC/DC na začátku roku 1980. Tehdy v únoru byl nalezen mrtev zpěvák a lídr kapely Bon Scott, který to toho večera přehnal s pitím a kamarád, který ho vezl domů ho nechal přes noc v autě. Ráno už mu nebylo pomoci. Proto se Angus s Malcolmem rozhodli hledat nového zpěváka a vybrali nadmíru dobře - do kapely přišel Brian Johnson z anglické kapely Geordie. A ihned se dali do nahrávání alba, které mělo uctít památku věčného Bona. Hned první píseň Hells Bells (Pekelné zvony) začíná pomalým zvoněním zvonů do kterého se postupně přidává pomalý rytmus kytary. Brian pak dokazuje, že jeho hlas se opravdu do hard rockové kapely nad míru hodí. Jako další písně následují svižná Shoot To Thrill, rytmická What Do You Do For Money Honey, Given a Dog a Bone, pomalá a příjemná Let Me Put My Love Into You, rockový nářez a spolu s Highway to Hell zřejmě jejich nejslavnější píseň - Back In Black. Následuje rychlá You Shook Me All Night Long s návykovým refrénem, Have A Drink On Me ve které si kapela jakoby připíjí na Bona, Shake A Leg a album uzavírá skladba, ve které si na začátku Brian zapálí a potáhne, a která se vysmívá všem kritikům, kteří pomlouvají rock'n'roll.
Toto album je určitě jedním z přelomových a nejúspěšnějších rockových alb, která kdy spatřila světlo světa. AC/DC jsou zde v nejlepší formě. Tento výtvor by neměl chybět ve sbírce žádného rockera a "metloše".