AC/DC - Back in Black (1980)

18.06.2019 Egon Dust | #

Ak existuje energickejšia priamočiara úderka ako tento album, sem s ňou. Tisícky hard rockových platní sú skvelé, ale svoj prvý posluch tejto foršne nezabudnem do smrti. Podotknem, bolo to ešte z nejakej tej poľskej kazety, čo ich predávali po jarmokoch. I keď som ho počul 19rokov po vzniku, stále mal riadnu energiu. Na rok 1980 je to zvukovo špičkový album. Zbytočného hodnotiť skladbu po skladbe, samozrejme moje srdcovky sú ´´Hells Bells´´, svojrázna balada ´´Let me put my love into you, babe´´ a mierne richardsovská ´´You shook me all night long´´. Slabé miesto tu nie je. Ak týmto albumom začali 80té roky, mali skvele vydláždené pre hard & heavy. Po našich mestách behal prví rakeri a metloši s prvými nášivkami AC/DC. Neskôr som ich videl ešte stále v tých riflovkách sedieť niekde pri pive. Jedno je isté, AC/DC nebola nikdy hudba pre študentíkov :)

Do úrovne hudobne kvalitatívneho albumu ako Hells Bells radím ešte aj Apettite for Destruction od GnR, keď beriem do záberu 80té.
AC/DC už nikdy nedosiahli úspech aký dosiahli týmto dielom. Mierne úspech tohto albumu pripisujem aj šoku, že ešte v roku smrti ikonického frotmana Bona Scotta išli mierne do rizika, čím šokovali celú obec fanušíkov, veď zoberme si Queen bez Mercuryho a pod. Zväčša sa očakáva skôr pád ako vzostup. Tento zázrak sa stal práve s Brianom Johnsonom.
Excelentný hard rockový hlas. Nezameniteľný a rovnako aj s jeho nezameniteľnou baretkou.

AC/DC milujem aj preto, lebo nemali potrebu sa hrať na rock stars. Od začiatku boli showmani a rockeri z ulice. Nehrali to na dievčatká, nehrali to ani na intelektuálno - sofistikované publikum. Ak je kapela, čo má 45rokov svoje rastúce publikum, tak je to AC/DC. Mám zopár LPs od nich, ale bez výhrady, Back in black je unikát...


reagovat

jirka 7200 @ 18.06.2019 10:06:33
Co dodat, rocková klasika. Nebudu se opakovat, obšírněji jsem se vyjádřil v diskuzi pod POsibrovou recenzí.

Egon Dust @ 18.06.2019 10:46:38
Presne tak. Tá platňa je tak dokonalá a priamočiara, že neni možné tam niečo skritizovať!!! :)

Petr_70 @ 18.06.2019 13:08:37
Těžko bych hledal v časech mého dětství něco emočně silnějšího, než je tohle legendární album!
Nebojím se říci, že se stalo jakýmsi milníkem v historii rockové hudby a bude navždy patřit do jeho zlatého fondu.

Škoda, že s Johnsonem už tak skvěle nastartovanou dráhu nedokázali udržet. Ještě následující dvě alba byla řekněme poslouchatelná, později už to šlo do kytek úplně...

EasyRocker @ 19.06.2019 08:36:11
Tady už mi vadí ten vyčištěný zvuk. Práce Mutta Langea, která mi nevadí v éře 80tek, ale AC/DC tím u mě ztratili to bluesové jádro, tj. podstatu toho, čím byli. Zkrátka éru Bona Scotta jasně upřednostňuju, pak už to byla taková pečlivě kontrolovaná hudba, a to mi k AC/DC nesedí.

Egon Dust @ 19.06.2019 09:11:28
Bon Scott bol jednoznačne legenda a naďalej ňou je v srdciach fans. Mne sa jeho hlas páčil možno ešte viac ako Brianov. To, čo robí Back in Black špičkou - stropom sú vynikajúce skladby s vynikajúcim aranžmánom. Blues je už preč. Povedzme si, ale koľko spravili AC/DC zmien vo svojej hudbe ???
Takmer žiadne. Ich štýl je nepriestrelný! Ostatné je samozrejme subjektívna vec.
Po pravde, roky sa už okolo hard rocku netočím. Preferujem skôr ´´pesničkárov´´ ako Bowie, Pop, Reed, ale aj mnoho inej muziky nezaloženej len na gitarách.Dokonca aj Cohena.
Táto recenzia bola len písomné zhmotnenie na krásne obdobie/ia :)

06.01.2018 POsibr | #

Nie veľa skupín sa so smrťou nosného člena (jedného z) popasovalo tak, ako to zvládli títo Austrálčania. Pol roka po februárovej smrti Bona Scotta v 1980om zomrela ďalšia legenda, John Henry Bonham z Led Zeppelin. A zatiaľčo britská vzducholoď svoju púť vtedy ukončila, austrálski elektrikári vstali z popola ako Fénix. Dokazuje to, že nie iba jedna voľba po takejto udalosti je správna, do hry tu vstupuje veľa okolností a je potrebné rešpektovať rozhodnutie členov kapely.

Čierny obal albumu pietne pripomína zosnulého Scotta, no nálada nie je trúchliaca. Uctiť si kamaráta a kolegu v zbroji sa dá aj ťažkotonážnym hudobným nádelom plným energie a sily, presne ako sme boli u kapely zvyknutí.

Dnes nebudem sodnovať jednotlivé skladby ani námatkovo, ide proste o kolekciu piesní, ktoré majú drajv, šťavu a zasiahnu vás ako prúd, rozhýbu telo a rozkývu hlavu. Lepší štart do dekády si človek ani nemohol priať, ide o fantastický hard rock, ktorý človeku dá motiváciu lepšiu než tisícovka Red Bullov.

S nahrávaním albumu sa spája zaujímava príhoda. Skupina sa rozhodla nahrať ho na Bahamách (z daňových dôvodov), ktoré však v tom čase zasiahla tropická búrka. Myslím si, že túto veternú smršť sa kapele podarilo zdarne skrotiť a pretransformovať do desiatky mimoriadne podarených skladieb.

Táto hudba sa na nič nehrá, je priamočiara a úderná, energická a cítiť z nej poctivé muzikanstvo. Je to proste rock!
reagovat

lover-of-music @ 06.01.2018 23:52:01
AC/DC jsou absolutně mimo mě. AC/DC je pro mě bezduchý, nezáživný a laciný rock.

Tady jde krásně vidět jakou mají lidi mizernou hudební inteligenci, protože jinak by se taková lacinost a příšerná nuda jako je třeba Highway To Hell nemohla uchytit. A album Back In Black na tom není o nic lépe. Ano, je to přímočaré, ale to je asi tak všechno. Ten, kdo má rád v hudbě "něco vyššího", tak se dočká pouze nudy. Hovořím za sebe.

Led Zeppelin a především THE WHO, to je ten pravý a famózní ROCK. Ne tihle australští prdi, kteří staví jen na laciných rifech.

northman @ 07.01.2018 05:56:04
Donedávna jsem měl na AC/DC podobný názor, jako lover of music. K jejímu poslechu mě vedlo neustálé protěžování na Beatu. Když jsme je viděli se ženou v televizi, tak jsme z nich měli legraci. Kytarista nám připadal zralý do psychiatrické léčebny.Není to hudba, kterou bych si pouštěl a poslouchal je cíleně, ani je nemám ve své sbírce, ale tak přímočarý rock se jen tak neslyší. S Led Zeppelin bych je nesrovnával, to je jiná kategorie. Mě spíše zaráží z jakého důvodu jsou na těchto stránkách vedle King Crimson, Gentle Giant, Van Der Graaf Generator ....... V současné době si je s chutí poslechnu v autě nebo v televizi, radio si nepouštím, ale nebudu si je kupovat.

POsibr @ 07.01.2018 06:59:20
Vďaka za názory, každý má právo na ten svoj. Neprekvapuje ma, že sa nájdu ľudia, ktorých AC/DC nudia, resp. ich nemajú radi. Muzika je subjektívna a tak to je pri každom interpretovi.

AC/DC je podľa mňa všetko len nie lacná hudba. To, že dokážu pomerne jednoduchým spôsobom skomponovať chytľavú skladbu (majú však aj zložitejšie kompozície) z nich vôbec nerobí nejaký brak. Nemusí byť všetko 20-minutová kakofónia s orchestrom a nástrojmi domorodcov z Východného Timoru (berte s nadsázkou, prog rock mám rád).

Ad čo robia vedľa skupín typu VdGG, KC a podobne. Nuž, progboard už dávno nie je výhradne o progrockových veličinách a za seba hovorím - vďakabohu. To, že sú tu vedľa seba Iron Maiden, Flower Kings a Bob Dylan neznamená, že ich nevyhnutne je porebné porovnávať a elitisticky určovať, čo tu patrí a čo nie. Treba si nájsť nejaký iný referenčný rámec, lebo ak budem všetko porovnávať s Yes a Genesis, kam sa dostanem?

BTW, l-o-m: ako som písal, rešpektujem aj protichodné názory voči tomu môjmu, avšak nesúhlas a negatívny postoj sa dajú vyjadriť aj slušnejšie. Ak Ti ide o dvorenie kontroverzii, tak nech sa páči, ale na to, že sme na stránke s progresivitou v názve, je takéto vyjadrovanie dosť "bezduché a laciné".

VaclavV @ 07.01.2018 07:42:46
Něco vyššího... Myslíš třeba tvůj oblíbený Olympic? :-)

horyna @ 07.01.2018 09:02:40
AC/DC zařazuji do společnosti několika mála kapel které opravdu rád nemám. Nebutu tu na ně hartusit, jelikož se nechci nikoho dotknout a chápu, že každý máme rozdílné chutě. Tihle hoši pro mě žijí v uzamčené komnatě.

Antony @ 07.01.2018 09:35:18
Back In Black je první tvrdá muzika, kterou jsem v životě slyšel. Pouštěl je tehdy v roce vydání Jaromír Tůma na Vltavě ve dvou dílech pořadu Rytmus, vždy po jedné straně desky. Písničky jsem nahrával na kazeťák a slyšel snad tisíckrát.
Mnoho věcí se od té doby změnilo, ale dodnes je pro mne tohle album jedno z deseti na pustý ostrov.
S tou jednoduchostí to není tak jasné, četl jsem názory muzikantů, že na hraní je dost složité, aby takhle zdánlivě snadno vše šlapalo. Ale nejsem naštěstí muzikant, tak je mi to jedno...

Petr87 @ 07.01.2018 09:46:43
Lover to vyjádřil pěkně drsně, ale svým způsobem s ním souhlasím, tedy až na tu "hudební inteligenci".
Já ty "střídavé/stejnosměrné" taky nikdy nemusel, ač jsem se jim snažil přijít na chut', zjistit, co na nich ty kvanta fanoušků slyší, ale ta hudba se mnou vůbec nic nedělá; pro mne uspávačka hadů... Tak jsem to slyšel v patnácti a tak to slyším i ve třiceti.
Jinak s "nenáročnými" formami rokenrolu problém nemám, ani sebemenší; pokud mě ta hudba něčím zaujme, poslouchám, ale "ejsáci" to nikdy nebudou...

Pegas @ 07.01.2018 10:01:14
Vždycky se musím v duchu smát, když někdo napíše něco o tom pravém rocku, či pravém metalu... Od AC/DC nemám žádnou desku a nejsem jejich zarytý fanoušek. Ani už je moc neposlouchám, to spíš jenom když je pustí někde v rádiu, ale to jsou bohužel pořád dvě tři stejné ohrané písničky. Někdy koncem devadesátých let jsem se o ně začal víc zajímat, když jsem si něco poslechnul a zjistil, že se mi to líbí. Pak jsem si nahrál několik desek, co byly k dostání v půjčovně a docela je poslouchal. Samozřejmě se nejedná o žádné velké umění, ale to, co dělají, dějají na jedničku. Po instrumentální stránce jim asi není co vytknout, občas mi při delším poslechu nebo v některých skladbách začne vadit zpěv nebo zvuk Angusovy kytary, ale co jsem vždycky obdivoval, to byla jejich rytmika a jak to všechno perfektně šlape. Že hrají stále to samé už desítky let, to v tomto případě z nějakého neznámého důvodu funguje. Asi nejposlouchanějí pro mě bylo Back In Black, ale hlavně živák z devadesátých let, ten mě bavil opravdu hodně, a to poslouchám spíš studiovky. No a k té jednoduchosti, ukažte mi kapelu, která hraje podobný primitivní rock a umí to tak, jako AC/DC.

PaloM @ 07.01.2018 11:18:42
Toto je jasná klasika, uvrieskaný tvrdý rock n roll, to proste sa mi neopočúva, lebo je to hudba mojej mladosti. Tak ako Highway to hell.
A samozrejme Brian Johnson mi pripomína jeho pôvodné pôsobenie v Geordie, čo bola moja top kapela na vybúrenie hormónov v puberte :-)

Petr_70 @ 07.01.2018 13:20:36
Já mám staré AC/DC docela rád i díky vzpomínkám na dětství a dospívání, kdy byli mojí top kapelou. Nejvíc právě tohle legendární album.
Poslední dobrou desku, kterou natočili byla podle mne Flick Of The Switch z roku 1983, nic po ní už mě nikdy nebavilo - pořád stejné a nudné.

jirka 7200 @ 07.01.2018 17:14:09
AC/DC patří do zlatého fondu rockové muziky zrovna tak jako Rolling Stones, Beatles či Deep Purple nebo Genesis.

Bohatě prostřený stůl z rockové historie nám jako posluchačům nabízí mnohé, dle našich chutí. Někdo rád kaviár, někdo dušené jehnečí. Někdo pije pivo, někdo drahý koňak.

To platí i o muzice. Dle nálady si třeba já vychutnám u poslechové aparatury Genesis, Kaipu či Univers Zero. Na oslavě či v autě občas pustím AC/DC. Jejich muzika je přímočará, živelná a plná energie. Patří do klubů, na hlučné mejdany a večírky.

Asi před dvěma lety jsem navštívil v Německu výborný revival AC/DC. Malý klub pro 200 lidí, zahuleno, všichni fandové podupávali a popíjeli pivko. Výborní muzikanti málem k nerozeznání od originálu. Úplně me to strojem času přeneslo do sedmdesátek do australského pubu a říkal jsem si, tak takhle kapela začínala.

A uvědomil jsem si i něco dalšího. Dnes existuje nesčetně revival kapel, jenž těží z repertoáru tého hvězdy. Pár jsem jich slyšel, např. Riff Raff, AB/CD atd... Repertoár klasiků odehráli technicky bezchybně, Angus se školní taškou metal kotrmelce a poskakoval na jevišti předpisově a zpěvák v roli Briana s bekovkou na hlavě drtil mezi zuby text, vždy tomu ale něco chybělo.

Scházelo tomu totiž něco, co se nedá zapsat do not, ty poctivé muzikantské kořeny pravých AC/DC - rock ´n roll, boggie a blues tam chyběly, ten pravý feeling původních členů, který měli zažraný pod kůží i ve svém srdci. A svou hudbou žili.

Proto si myslím, že alba s Bonem Scottem (včetně Back in Black) jsou jedinečná a nikdo po nich štafetu nepřevzal. Dle mého názoru na Progboard plným právem patří.

jiří schwarz @ 08.01.2018 02:43:38
Když pustěj v rádiu nebo na tancovačce jednu věc, vždycky se mi líbí, je to dokonalý. Uměj to: vřešťák vokalisty á la předtím Nazareth nebo Slade ba časní Led Zep, dokonalé frázování, naboostrovaná rytmická kytara, zručné (výlučně kytarové), nepříliš překvapivé sólko. Tvrdšího big-bítu chtivého ale jistě nemůže urazit. Horší je to pro mě s poslechem alb. Jedno jako druhé, jedno jako druhé bych přepnul po 3.-5. věci, jelikož začne monotónností těch věcí a absencí výraznějšího nápadu nudit. Vokalista vřeští pořád stejně, bez jakýchkoli dymanických či témbrových odchylek (na rozdíl od těch větších pěvců historie). Neuhnou, nevyměknou, nenamíchaj to toho nic, co by se vymykalo zajeté poznávací značce (pravda, jedna z kapel, kde poznáte o koho jde, po pár taktech, aniž byste věc znali). Vyposlechnout víc alb v kuse a udělat si názor, co je lepší a co horší (či lépe mít naposloucháno) pro mě nějak nelze. Je tolik zajímavějších věcí na světě (proto bych byl obezřetný se „zlatým fondem“), času málo, a uši mám jen jedny. Asi tak do r. 1975 jsem byl (m.j. také) hard-rockový fanoušek. Od té doby se mi už zdá všechno jen jakási derivace původního. Tím nechci říct, že se mi některý pozdější věci nemůžou líbit (stará láska nerezaví), ale už nemám tu potřebu se po tom pídit, to podstatné bylo už dřív. Tohle album jsem (výjimečně) vyposlech celé ze zvědavosti vzhledem k té bohaté diskusi k recenzi. Výborné zboží, skvělé řemeslo. Kumšt až tak ne.

bullb @ 08.01.2018 08:02:48
Myslím, že sa niet čomu diviť. Veď sa tu vyskytuje debata okolo Sweet, Puhdys, Katapult ...
Tak, ako povedal jeden pán na odbornej prednáške:
"Nech si pán docent hovorí, my si urobíme tak, ako my vieme."

EasyRocker @ 08.01.2018 08:25:47
Bullb to rozsekl dokonale, vše zase jen o osobním vkusu. Budu se holt muset smířit s nízkou inteligencí. Mám na magorárnu papíry, takže žádný problém :-)

jirka 7200 @ 08.01.2018 10:12:17
to jiří schwarz : Já se slovy "zlatý fond" opatrný nejsem. Odhlédněme na chvíli od toho, jak komplikovaná a kreativní hudba této kapely je, ale podařilo se jí z obchodního hlediska to, o čem sní každé firma na světě. Spatříš logo a přesně víš, co od výrobku můžeš očekávat. Když se ve svém okolí zeptáš 15 - ti letého skejtaře, či 50 - ti letého úředníka, všichni budou znát AC/DC. Kapela prodala přes 200 milionů desek a po celém světě získala stovky ocenění v různých anketách na čelních místech o nejlepší hard rockovou kapelu. Takže snižování významu AC/DC zde na Progboardu mi přijde nedůstojné.

pro všechny : Co se týče hudební stránky AC/DC, většina posluchačů, co je hodnotí naposloucháno nemá a přesto vytváří všeobecné závěry.

Ano, AC/DC není kapela pro soustředěný poslech, jejich místo bylo na pódiích. Nesporné hudební výkony však určitě podávali. Je však třeba odlišit nahrávky s Bonem Scottem, který zpíval mnohem kreativněji a emotivněji. K tomu přičtěte naprosto vyjímečnou produkci pánů Vanda a Younga a z tohoho období lze vybrat pár solidních desek.

Další éra s producentem Muttem Langem a později s novým zpěvákem posunula kapelu trochu jiným směrem a po Highway to Hell a Back in Black původních kvalit již nikdy nedosáhli.

Jistě netřeba mít doma celou discografii AC/DC, ale zrovna tak není potřeba doma mít ucelené soubory jakýchkoliv ostatních hard či prog rockových kapel. Každá kapela má totiž své sílné, průměrné, i ty zcela nepoživatelné nahrávky.

merhaut @ 08.01.2018 13:44:46
Kdo spojuje hudbu s inteligencí, jen dává najevo svou neznalost souvislostí:-)

POsibr @ 08.01.2018 17:24:00
jirka 7200: Len menšia oprava, nakoľko už dvakrát si to napísal - Back in Black odspieval Brian Johnson, nie Bon Scott.

Na jednej strane som rád, že sa tu rozprúdila debata, na strane druhej to je stále tá istá pesnička, ten istý tanec. Niekomu sa páči, inému nie, jeden to má v zlatom fonde, druhý na háku. Vždy to tak bolo, vždy to tak bude. A zrejme vždy budú existovať ľudia, ktorí nie a nie pochopiť túto jednoduchú pravdu.

EasyRocker @ 08.01.2018 17:51:33
Dobrá deska. ale upřednostňuju rockově pravověrnou pěst na oko LTBR... 4/5

Petr_70 @ 08.01.2018 18:49:48
Podle mne osobně je tato jasně jejich nejlepší, ale jinak jejich alba s Johnsonem dost zaostávají za těmi Scottovými ze sedmé dekády...

jirka 7200 @ 08.01.2018 22:32:06
to POsibr : jo, vím že Back in Black nazpíval Johnson, jen jsem to blbě formuloval - chtěl jsem napsat, že se mi líbí desky ss Scottem včetně Back in Black (s Johnsonem :-)

northman @ 09.01.2018 05:59:30
AC/DC patří ke skupinám, které mě absolutně nezajímaly, nezajímají a zajímat mě nebudou. Nemám s nimi spojené nic ve svém hudebním vývoji, v pubertě jsem poslouchal jiné skupiny. Pamatuji si, že je možná s označením řinčivý rock zařazoval do okének pro mladé Rozhlas po drátě. Před deseti lety mě kamarád upozornil na tuhle desku a hlavně skladbu Hells Bells, tehdy jsem poprvé slyšel AC/DC a věděl jsem, že jsou to oni, a ta skladba se mi líbila, celá deska ne. Nejsem hudebník a tak nevím, že jejich skladby jsou těžké na hraní, pro mě jsou to odrhovačky na jedno brdo, vhodné na tancovačky. Někomu se to můžee líbit, a asi i líbí, to dokazují různé ankety na Radiu Beat. Hudba je pro zábavu, když se na podíváme z tohoto úhlu, tak jsou AC/DC nejlepší zábavová skupina.

Jarda P @ 09.01.2018 09:19:59
Od AC/DC nemám nic. Na Beatu, což je jediné místo, kde je mohu zaslechnout, je z éry se Scottem ještě snesu, ale při věcech s Johnsonem přepínám jinam.

jiří schwarz @ 11.01.2018 01:03:48
Jirkovi 7200: Chtěl jsem to přejít, ale nedá mi to. Tři věci k Tvé argumentaci: 1) Progboard by snad neměl být zrcadlem síně slávy (či „zlatých fondů“ a podobných nesmyslů), ale spíš prostorem o debatě o kvalitě muziky. Proto argumentace prodejností mě nepřijde moc relevantní. 2) Nemůžeš očekávat, že posluchači, kteří při prvním, druhém poslechu získají dojem, že je ta muzika neoslovuje, budou mít danou věc naposlouchanou tolik, jako Ti, které oslovuje. Nejsme přece profesionální kritici. 3) To, že i Abbu taky poznám na první dobrou, neříká nic o kvalitě té skupiny (a jak by napsal třeba Palo M, za jistých okolností se člověk může v klidu odventilovat i méně uměleckým zbožím, má své místo na slunci). Ale opakuju: jde o debatu, co je kumšt, a co umělecké řemeslo. A že nejsem osobně nějak naostřenej vůči AC/DC: i já jsem majitelem aspoň 2 CD (alba z r. 1976). Howgh.

jirka 7200 @ 11.01.2018 13:09:38
to jiří schwarz :

1) Progboard jistě není jen zrcadlem síně slávy, prostor k debatě tu máme dostatek. Na těchto stránkách tu koexistují vedle sebe v poklidu black metalové spolky i zástupci moderní vážné hudby. Prodejnost jistě není měřítkem úspěchu, ale může být jedním ze znaků toho, že se daná nahrávka v určitém čase stala fenoménem . Žádná reklama bez obsahu sama o sobě totiž nedokáže prodat 50 milionů desek nahrávky Back in Black.

2)ti přispěvovatelé, kteří při prvním poslechu zjistí, že je určitá kapela neoslovuje by ji neměli hodnotit. Měli by se soustředit se na kapely , které naposlouchané mají , chovají je v oblibě a mají k nim co říci

3)příklad s kapelou ABBA jsi vybral dobře – je to hudba, kterou neposlouchám, ale uznávám je jako kvalitní zástupce disco či taneční muziky a jejich nemalý význam a vysoké místo na piedestalu ve světě populární hudby nijak nezpochybňuji

Na Progboardu přece neřešíme, která skupina je „artovější", kdo dokáže zprostředkovat hlubší umělecký zážitek. Ani já nejsem řadový fanda AC/DC, mám doma rovněž 3 CD. Ale myslím si, že dokážu na jejich význam nahlédnout objektivním pohledem.

Tedy : Je to jedna z nejvýznamnějších hard rockových kapel světa, která na konci sedmdesátých a začátku osmdesátek dokázala vzkřísit zájem o tvrdou rockovou hudbu a zažehla tím na britských ostrovech NWOBHM. Jejich hudba dokázala zaujmout posluchače napříč žánry : za svou ji brali, nejen hard rockeři, ale i punkeři a později metalisté.

To je léty prověřený fakt, který já či ty nijak nezměníme. A jestli Plant lépe zpívá či Howe hraje vznešeněji na kytaru vůbec není směrodatné.

31.01.2011 hejkal | #

Krátko po tom, ako som začal napodobovať bubeníka, som spoluzaložil svoju prvú skupinu Earpick. A s tým prišlo aj poznávanie skupín, ktoré vládli vtedajším tínedžerom v bratislavskom vlasatom podhubí (Guns’n’Roses, Nirvana, AC/DC...). Smell like teen spirit, Highway to Hell, Paradise City, Are you gonna go my way a ďalšie skladby dostávali v ružinovskej garáži riadne na frak a v roku 1995 som prvý raz počul celý album skupiny AC/DC – Back in black. Vtedy som nemal ani potuchy o nejakých osudoch spevákov, poznal som akurát nejaké klipy (s Arnoldom napríklad...). S mladíckym nadšením som si pustil požičanú kazetu a ozvali sa zvony.

Prejdime si spoločne terminologický výkladový slovník AC/DC:

AC/DC
Gitarové rify ako z partesu, šťavnaté sóla, nekompromisná rytmika , ktorú nemožno obviniť z dajakého koketovania so samoúčelnými komplikovanými figúrami, škrípajúci spev, etalón štýlu AC/DC je Back in black

Boogie rock
Pekne odsýpajúca záležitosť, počúvaj Shoot to thrill, What do you do for Money honey, Have a drink on me alebo Shake a leg

Hit
Pozri boogie rock, pridaj vtip a kus melodiky a je to, napr. You shook me all night long

Korene
Starý dobrý blues rock, napr. Rock’n’roll ain’t noise pollution

Obľúbená skladba
Givin’ the dog a bone, stačí sa na ňu vrhnúť ako ten pes na kosť

Road to Hell
Temnota v podaní AC/DC má v názve Hell, napr. Hells bells (temnejšia skladba od nich neexistuje)

Slaďák
Slaďák si AC/DC predstavuje tak, že mierne spomalí svoj bum-čvach rytmus a je to. A funguje to! Viď Let me put my love into you

Môj najobľúbenejší album AC/DC.

reagovat

pito63 @ 31.01.2011 10:45:08
Môj najobľúbenejší album s Brianom Johnsonom.

Apache @ 31.01.2011 10:55:26
1. Jedna z nejlepších hard rockových desek všech dob.
2. Nejlepší album AC/DC.
3. Jedna z prvních tří rockových desek, které jsem v životě slyšel.

hejkal @ 31.01.2011 11:03:02
Jedno je isté, Back in black sa ľahko ospevuje. :)

gunslinger @ 31.01.2011 11:19:33
jeden s najpredávanejších albumov všetkých čias
čo ktomu dodať .

luk63 @ 31.01.2011 18:00:48
Ne vždy prodejní megacifry zaručují automaticky i kvalitu produktu, často (neříkám že v tomto případě) to bývá naopak.

Cossack @ 31.01.2011 19:08:49
Doslova, jak napsal pito63... Taky moje nejoblíbenější album s Brianem Johnsonem.
(Dodám jen, že ze všech s ním, která znám; od Geordie jsem pořádně slyšel jen jednu z jejich 4 desek...)

16.10.2010 moonySK | #

AC/DC som od začiatku počúvania rockovej muziky nejak prehliadal. A poviem Vám pravdu, neviem ako. CHYBA: Poznal som len dve piesne. Skúste uhádnuť aké :D :D.

Pred niekoľkými týždňami sa mi dostalo do rúk prvých 6 albumov AC/DC, vrátane BACK IN BLACK. (Dodatočne spravím "recenziu" aj na ostatné.)

S nejakou nevôľou som si násilne, a predsa, pustil toto CD. Zaujímavé, že ma hneď chytila HELLS BELLS. Tvrdý a temný Youngovic riff mi znie v ušiach doteraz a stále si ho popevkujem. :D. Scott ma však viac chytil ako Johnson (obľúbil som si ho potom, čo som na nete zhliadol video Baby Please don´t Go :D). Ani som sa nerozpočúval, a už tu bola ďalšia rezonujúca pecka SHOOT TO THRILL (všimnite si, čo urobil Johnson pri piesni v Donnigtone :D). Čo raz viac ma chytal tvrdý zvuk dvoch gitár, bum-plesk-bum-plesk Ruddov rytmus, Williamsova priamočiara basa, a Johnsonov až škriekajúci vokál. Ako tak som prechádzal cez skladby YOU SHOOK ME, GIVEN THE DOG A BONE, alebo BACK IN BLACK, ďakoval som rockovému Bohu, že ma k AC/DC priviedol. Až skončila bluesová trhačka ROCK AND ROLL AIN´T NOISE POLLUTION, pustil som si ďalšie albumy...a počúvam ich doteraz dva týždne v kuse.

Priznávam. Ejsí dísí, ti nás krísí!
reagovat

pito63 @ 16.10.2010 14:45:38
Svoj postoj k tejto platni som vyjadril vo vlastnom pokuse o recenziu.
Potom, čo si tu predviedol pri skupine Black Sabbath a ich koncertnom albume "Reunion", mi nedá, aby som sa Ťa nespýtal: Myslíš to vážne, alebo si z nás robíš srandu?

PaloM @ 16.10.2010 15:36:22
Tuším to je 12-ročné geniálne dieťa :-))

Caine @ 16.10.2010 16:04:37
Nevim, mě střídavej proud nikdy neupoutal natolik, abych si poslechl najednou celou desku:-) Jo, je to fajn muzika, ale vždyť je to všechno pořád tak stejný...:-)))

Dodo @ 16.10.2010 18:15:09
PaloM, myslím, že je to naopak. Je to negeniálny "ujo" s 12-ročným rozumom. :-)
Rozumný a logicky mysliaci človek, ale aj 12-r. "geniálne" dieťa by už akú-takú logiku malo mať :-). Ak sa aj dostane ku koncertnému albumu skôr ako k starším štúdiovým verziám, tak si aspoň na nete (keď nemá poruke originál) vypočuje pôvodné nahrávky, porovná ich s koncertnými, a až potom obdarí ostatných svojimi ´múdrosťami´.

Ešte odkaz pre moonyho.
Ak si fakt ešte nezletilý, a takéto faux pas sa Ti stane v muzike, čert to zober, ale keď si budeš vyberať životnú partnerku, pozorne si ich "vypočuj" čo najviac, aby si v budúcnosti nemusel hovoriť - čert zober túto, táto sa mi páči oveľa viac. Iste, aj pri názoroch na ženy sa názory menia, len tam sa človek málokedy dopracuje k takej bohatej ´diskografii´, a aj s prehodnocovaním (prípadne aj vyradením :D) ´CD´ prichádza k omnoho väčším problémom, ako v hudbe. Iba ak by si mal zriadený hárem, tam by si mohol meniť názor na ´CD´, kedy by sa ti zachcelo. :-)

Dodo @ 16.10.2010 18:26:05
Moony, samozrejme, to faux pas bolo myslené v súvislosti s ´prehodnotením´ Tvojho názoru na Black Sabbath.
.

Btw, Bon Scott.

moonySK @ 17.10.2010 14:43:19
Donnigton som spomínal preto, lebo som si ho pustil po vypočutí albumu kvôli niektorým albumom. Predtým som ho nevidel.

Ak mi tu stále chcete vyťahovať "chyby" a dajaké faux-pasy z Reunionu (EŠTE RAZ HOVORÍM, ŽE BLACK SABBATH SOM POZNAL SKôR AKO AC/DC), tak tu nemá zmysel písať ďalšie recenzie. A keby dačo, milý Dodko, 25.8.2O10 som mal 13. Ty môj malý "negeniálny ujo".

moonySK @ 17.10.2010 14:52:09
Pozdravujem pánov touto cestou, a pripájam svoj link (viz prvý odkaz v profile):
>> odkaz

PaloM @ 17.10.2010 15:14:47
Dodo: :-))) Dobre som sa pobavil.

19.08.2009 Dankorez | #

Smrt Bona Scotta začátkem roku 1980, byla pro AC/DC opravdu nepředstavitelná tragédie. Po velmi slibném Highway To Hell, byla tato kapela jen krůček od masového úspěchu, který by kapelu dostal mezi ty nejlepší rock n' rollové kapely světa. Bohužel se toho Bon již nedožil. Tohle album se dá považovat jako projev úcty k němu, projev uctění jeho památky. Už od prvních tónů v písni Hells Beells až do konce. Je zde několik opravdu velkých hitů, například You Schock Me All Night Long, Back In Black a právě Hells Bells a mnoho dalších. Ohodnotit tohle album pěti hvězdičkami je málo, zasloužilo by si mnohem víc. Obdivuju AC/DC, že vůbec pokračovali, smekám před Brianem, jak rychle do kapely zapadl, a že není jen Bonovou kopií. Back in Black se dá považovat za jednu z nejlepších a nejdůležitějších desek všech dob.
reagovat

14.08.2007 kneekal | #

No, už je to přes dva roky nazpátek, co jsem dokončil řidičák a tudíž jsem začal vybavovat i hudební arsenál našeho vozidla.

Ovšem prohánět škodovácké žihadlo za rytmu AC/DC a desky Back in Black nebyla zrovna šťastná volba. Příliš strhující rytmus, příliš skvělých songů... No, co vám budu povídat, když jsem se po několikáté přistihl, že mám tendenci dupat na plyn do rytmu, tak Back In Black v mžiku vystřídali Floydi. A svět je doufám bezpečnější :).

Nejlepší deska AC/DC s B.Johnsonem sice není můj největší favorit v diskografii téhle klokaní party, ale i když jsem původně chtěl dát čtyři, tak tuhle desku jsem slyšel tolikrát a mám ji skvěle zažitou, že tentokrát si těch 5 klidně dovolím.

P.S. v žebříčku Rolling Stone 500 Greatest Albums of All Time se deska Back in Black umístila na 73. místě.
reagovat

12.07.2007 BrianJohnson | #

Král je mrtev, ať žije král! Tak by se dala popsat situace v AC/DC na začátku roku 1980. Tehdy v únoru byl nalezen mrtev zpěvák a lídr kapely Bon Scott, který to toho večera přehnal s pitím a kamarád, který ho vezl domů ho nechal přes noc v autě. Ráno už mu nebylo pomoci. Proto se Angus s Malcolmem rozhodli hledat nového zpěváka a vybrali nadmíru dobře - do kapely přišel Brian Johnson z anglické kapely Geordie. A ihned se dali do nahrávání alba, které mělo uctít památku věčného Bona. Hned první píseň Hells Bells (Pekelné zvony) začíná pomalým zvoněním zvonů do kterého se postupně přidává pomalý rytmus kytary. Brian pak dokazuje, že jeho hlas se opravdu do hard rockové kapely nad míru hodí. Jako další písně následují svižná Shoot To Thrill, rytmická What Do You Do For Money Honey, Given a Dog a Bone, pomalá a příjemná Let Me Put My Love Into You, rockový nářez a spolu s Highway to Hell zřejmě jejich nejslavnější píseň - Back In Black. Následuje rychlá You Shook Me All Night Long s návykovým refrénem, Have A Drink On Me ve které si kapela jakoby připíjí na Bona, Shake A Leg a album uzavírá skladba, ve které si na začátku Brian zapálí a potáhne, a která se vysmívá všem kritikům, kteří pomlouvají rock'n'roll.
Toto album je určitě jedním z přelomových a nejúspěšnějších rockových alb, která kdy spatřila světlo světa. AC/DC jsou zde v nejlepší formě. Tento výtvor by neměl chybět ve sbírce žádného rockera a "metloše".
reagovat