Reakce na recenzi:

EasyRocker - @ 25.06.2014

Jedná se o další skvost Santany, který nedávno rozšířil mou sbírku. Po pro mě naprosto neskutečném Caravanserai se jedná o další posun směrem k tehdy populárnímu jazzrocku či fusion, což stvrzuje i účast Johna McLaughlina (Mahavishnu Orchestra) a rovněž dalších stylově zaměřených hudebníků.


Úvod Going Home je vskutku netradiční, ale potvrzuje i nadčasovost a originálnost formace - meditativní verze Dvořákova Larga, klasicky posílená rytmicky i atmosféricky... Love, Devotion and Surrender je přesně ten model, který u Santany miluju a který mě vždy, i ve chvílích splínu neuvěřitelně pozitivně naladí - perfektně zpracovaný ženský vokál a celkově melodická, vznosná a naprosto uvolněná nálada. Krása! Samba de Sausalito - věrná svému názvu, latino se vším všudy a je tu rovněž cítit větší posun k fusion, než tomu bylo v předchozí tvorbě. When i Look Into Your Eyes - tady v podstatě platí totéž, co pro druhou skladbu. Nonšalantní, suverénní zpěv, vrstvená výrazná rytmika, jednoduchý základní melodický motiv, který ale kapela rozvíjí až do absolutna. Závěr patří výraznému basovému útoku... Znovu kousek, který mě neskutečně nakopává, zároveň ale předvádí instrumentální mistrovství... V Yours is the Light úřaduje Flora Purim se svým éterickým vokálem a skladba je opět rytmicky pročleněná, odér fusion je opět hmatatelný. Ve středu vystřihne Carlos svoje typické zvukomalebné sólo, na konci zápasí dechy a klavír. Následuje ale nájezd mnohovrstevnatých dominujících perkusí, bicích a typická melodie a je tu žhavá Mother Africa - zřejmě na každém albu má Santana podobný model skladby, která nás fyzicky i myšlenkově přenáší napůl do Latinské Ameriky, napůl do nitra Afriky. Light of Life - to je další skutečný skvost, zpívá zde uvolněně Leon Thomas, skladba má dramatické, trochu až soundtrackové vyznění, rytmika ale své "původce" nezapře... Přichází ovšem 11 a půlminutová nálož Flame-Sky, na které se autorsky i samozřejmě i kytarovým vkladem podílí John McLaughlin a jeho sólové kytarové přejezdy poznáte okamžitě. Skladba je přirozeným instrumentálním i kompozičním vrcholem alba - celková gradace, bicí i kytarové souboje jsou úchvatné. To ohromné soustředění, které tady musíte podstoupit, se výrazně rozpouští v závěru - Welcome má výrazně melodický, atmosférický a neagresívní charakter, který jakoby vyplavuje všechny nahromaděné emoce předchozích momentů. Naprosto opačný model skladby, kde kouzlí hlavně mistrova kytara a klavír, ale opět geniální. Bonusová verze obsahuje ještě skladbu Mantra, vystavenou na sepětí rytmického motivu basy, bicích a dramatických kláves.

Těžko uvěřit, že v podstatě každým rokem dokázala sestava kolem Carlose Santany vytvořit album obdobné kvality a vždy se jejich výraz poněkud změnil, ale ne zase tak, abyste Santanu nepoznali po několika taktech. Koupě již čtvrté desky tohoto fenoménu za poslední rok a půl výrazně nabouralo mé soukromé žebříčky obliby. Fantazie!