Santana - Welcome (1973)

Je pro mě už dlouhou dobu záhadou, proč je na nejžhavějšího adepta Santanovského katalogu neustále pasováno album Abraxas. Mistr si v následujících letech vyšlapával o dost zajímavější chodníček, porostlý jazzovým kapradím a ten teprve v kombinaci s jeho legendárním latinsko/americkým cítěním, působí daleko celistvějším a erotičtějším dojmem. Vygradoval jej například na desce Welcome, ale pěstěný byl z dob Caravanaserai a po lp Borboletta začal pomalu odkvétat.

Vokální kombinace Leon Thomas a Wendy Haas v Love Devotion and Surrender mě opájí neskutečným blahem. A po samba rytmech v třetí Samba De Sausalito, se během čtvrté When I Look Into Your Eyes zopakuje stejně mocný účinek dvojice Thomas/Haas. Flora Purim vznešeně dozdobí Yours is the Light a Leon ještě éterickou Light of Life. Za instrumentální vrchol považuji nekonečnou Flame-Sky a na učesání myšlenek je využita dvojice Welcome/Mantra.

Na desce Welcome našla Santanova tvář nového výrazu, to je nezpochybnitelné a být jazz jen trochu oblíbenějším a poslouchatelnějším žánrem, určitě by toto album stálo na stupních vítězů na místě, které zabírá nadceněný Abraxas.


reagovat

bullb @ 17.02.2021 08:23:15
steve: ani netušíš, ako si to vystihol. Priznávam, snažím sa tu na fóre vyjadrovať veľmi opatrne, aby som niekoho nerozzúril. V mojom veku už nemám chuť vstupovať do tzv. sporov "že nalepší album je ..."
Podpisujem sa pod tvoje slová, keby som bol kamenár, tak aj vysekám do skaly.
Pozn: Preceňovanie niektorých vecí súvisí aj s nostalgiou. Hudba jest to "mocná čarodějka".
Ďakujem. Absolútna hudba.

bullb @ 17.02.2021 08:25:55
Ešte doplním: aj napriek môjmu prísnemu hodnoteniu 4*.
Caravanserai a Borboletta sú máličko vyššie.

northman @ 17.02.2021 08:57:58
Desky Carlose Santany po Festival jsou výborné a já mezi nimi nerozlišuji. Abraxas má své postavení u fanoušků hlavně kvůli tomu, že je tam nejvíce hitů. Já osobně mám radši Santana III a Caravanserai. Každá deska je trochu jiná. U Welcome je cítit příklon k jazzu, který je i na ostatních deskách, ale tady je ho snad nejvíce.

yngwie3 @ 17.02.2021 11:02:06
Tento opus mi príde veľmi free ... a preto ani nebude na vrchole poslucháčskej obľuby ...
Ani na mojom ...

jiří schwarz @ 17.02.2021 22:30:09
Skvělý, Steve, že jsi připomněl tuhle desku od jedné z mých nejoblíbenějších kapel. Krásná muzika, díky Tobě jsem dnes po mnoha letech vychutnal. Pravda, nesrovnatelně častěji se mém „talíři“ octne Abraxas, III, Caravanserai, nebo živák s Buddy Milesem. Sice nemohu souhlasit, že by byl Abraxas obecně nějak nadhodnocován (i pro mě jedno z cca 50 nej alb všech dob), spíš bych řek, že Welcome bývá nespravedlivě opomíjen (i doteď mnou). Abraxas byla prostě první perla od Santany, jeho předchozí, první album, jakkoli taky krásné, ještě nebylo tak vybroušené. A jistě, na Abraxasu byly navíc ty nestárnoucí hity, jak připomíná Northman. A další malý nesouhlas s Tvým nadšením stran kvality zpěvu, pokulhávání a jistý až amatérismus mužského vokálu při absenci sólového zpěváka kapely mi často nepatrně kazily radost z jinak nádherné muziky. To se týká řady Santanových děl, včetně tohoto LP (vlastně skoro nejlépe mi zní zpěv bubeníka Buddy Milese na společném projektu se Santanou). Flora Purim skvělá. Ale celkově: díky, Steve, Welcome bude na talíři teď jistě častěji.

pinkman @ 18.02.2021 06:48:34
Už asi nikdy nepochopím, jak mohl vydat Santana ve stejném roce dvě tak extrémně protichůdné desky. Na jedené straně jiskrnou a hlavně zábavnou melodickou pocitovku Welcome a vedle nudnou, akademickou prázdnotu Love Devotion Surrender. Ta je na jeho poměry až nezvykle obtěžující.

O Santanově desce Welcome bych chtěla napsat alespoň pár slov. Nahrávka mně před pár minutami dohrála a já z ní zůstala perplex, tak jsem se rozhodla sesmolit v rychlosti několik řádků.
Hudba, kterou Carlos na Welcome zachytil, je úžasná, takřka dokonalá. Vlastně určitě dokonalá. Pro mě jde o jeho nejkvalitnější nahrávku, která se do mého vkusu trefuje na milimetry. Takové fůzi jazzu, latino a rocku žehnám všemi deseti.

Už jenom nápad vystavět Dvořákovo Largo do úvodních tónů Going Home a zdůraznit tak dramatičnost okamžiku, je nápad za milion. Hlas Wendy Haas v Love Devotion and Surrender je dojemný a zároveň úchvatný. Samba De Sausalito je ten nejsvůdnější samba rytmus který znám. Leon Thomas zdobí party v When I Look Into Your Eyes, pohodové santanovce, a Flora Purim je nedostižná při cukrování v Yours is the Light, zřejmém vrcholu alba. Na druhé půlce se sice převážně hraje a poslech je trochu složitější, ale to mně vůbec nevadí. Dalším vrcholem je u mě bonusová skladba Mantra, zachycující Santanu v roztodivně hravé poloze, plné napětí, očekávání a...

Tak co, taky máte desku Welcome ve svém pomyslném žebříčku mistra Santany na úplném vrcholku?
reagovat

PaloM @ 05.06.2018 06:36:06
Nemám Welcome úplne na vrchole, ale v poslednom výstupovom tábore na Mont Everest je určito :-) Caravanserai je na špici.
Rozlišujem a aj zvlášť hodnotím obdobia Santanu - rockové, jazzrockoové, popové. Práve albumy r. cca 1972-75 nemali slabiny. Mám to všetko na CD a potrebujem si znovu vypočuť, aby som sa mohol zodpovedne vyjadriť.
Vďaka za pripomienku Welcome.

vmagistr @ 05.06.2018 06:55:19
Od Santany mám ve sbírce zatím jen první dva kousky, ale časem do ní ještě určitě nějaké kousky z let 1971-1974 přibudou - z toho, co jsem od Santany z tohoto období slyšel, se mi líbí úplně všechno.

Ke skladbě Going Home - tuhletu aranži Dvořákovy klasiky (a varhanní linku) má na svědomí paní Alice Coltrane, jazzová pianistka a harfistka. Pro mě ještě o něco lepší verzi nahrála o rok dříve na své sólové album Lord of Lords (1972). Pro srovnání: >> odkaz

EasyRocker @ 05.06.2018 07:10:01
oiuhlas, o něco výš mám Caravanserai, ale Santanovo jazzrockové období je prostě neuvěřitelné. Nápad s Largem byl od Santanovy manželky a McLaughlin ve Flame-Sky řádí jak černá ruka.

northman @ 05.06.2018 08:19:20
Já mám rád celé období od Santana (1969) po Festival (1977)včetně. Něco se mi líbí více Santana III, Caravanserai, něco méně Festival. Carlos Santana je jedním z nejlepších žijících hráčů, k tomu není co dodat. Obdivoval jsem ho před téměř padesáti lety a obdivuji jej i v současné době. Na svých posledních deskách se vrací do počátku kariéry a je to taky fajn.

bullb @ 05.06.2018 13:16:10
Welcome je zadumanejší, možno aj podľa niektorých kritérií jazzrockový predchodca Borboletty. Medzitým stihol sa vyzúriť s McLaughlinom na Love Devotion & Surrender, ktorý som ani po desaťročiach "nestrávil". (veru, aj napriek McLaughlinovi)...
Zato Borboletta je môj miláčik.
Welcome je skvostná hudba, vďaka terke za pripomenutie.

Jedná se o další skvost Santany, který nedávno rozšířil mou sbírku. Po pro mě naprosto neskutečném Caravanserai se jedná o další posun směrem k tehdy populárnímu jazzrocku či fusion, což stvrzuje i účast Johna McLaughlina (Mahavishnu Orchestra) a rovněž dalších stylově zaměřených hudebníků.


Úvod Going Home je vskutku netradiční, ale potvrzuje i nadčasovost a originálnost formace - meditativní verze Dvořákova Larga, klasicky posílená rytmicky i atmosféricky... Love, Devotion and Surrender je přesně ten model, který u Santany miluju a který mě vždy, i ve chvílích splínu neuvěřitelně pozitivně naladí - perfektně zpracovaný ženský vokál a celkově melodická, vznosná a naprosto uvolněná nálada. Krása! Samba de Sausalito - věrná svému názvu, latino se vším všudy a je tu rovněž cítit větší posun k fusion, než tomu bylo v předchozí tvorbě. When i Look Into Your Eyes - tady v podstatě platí totéž, co pro druhou skladbu. Nonšalantní, suverénní zpěv, vrstvená výrazná rytmika, jednoduchý základní melodický motiv, který ale kapela rozvíjí až do absolutna. Závěr patří výraznému basovému útoku... Znovu kousek, který mě neskutečně nakopává, zároveň ale předvádí instrumentální mistrovství... V Yours is the Light úřaduje Flora Purim se svým éterickým vokálem a skladba je opět rytmicky pročleněná, odér fusion je opět hmatatelný. Ve středu vystřihne Carlos svoje typické zvukomalebné sólo, na konci zápasí dechy a klavír. Následuje ale nájezd mnohovrstevnatých dominujících perkusí, bicích a typická melodie a je tu žhavá Mother Africa - zřejmě na každém albu má Santana podobný model skladby, která nás fyzicky i myšlenkově přenáší napůl do Latinské Ameriky, napůl do nitra Afriky. Light of Life - to je další skutečný skvost, zpívá zde uvolněně Leon Thomas, skladba má dramatické, trochu až soundtrackové vyznění, rytmika ale své "původce" nezapře... Přichází ovšem 11 a půlminutová nálož Flame-Sky, na které se autorsky i samozřejmě i kytarovým vkladem podílí John McLaughlin a jeho sólové kytarové přejezdy poznáte okamžitě. Skladba je přirozeným instrumentálním i kompozičním vrcholem alba - celková gradace, bicí i kytarové souboje jsou úchvatné. To ohromné soustředění, které tady musíte podstoupit, se výrazně rozpouští v závěru - Welcome má výrazně melodický, atmosférický a neagresívní charakter, který jakoby vyplavuje všechny nahromaděné emoce předchozích momentů. Naprosto opačný model skladby, kde kouzlí hlavně mistrova kytara a klavír, ale opět geniální. Bonusová verze obsahuje ještě skladbu Mantra, vystavenou na sepětí rytmického motivu basy, bicích a dramatických kláves.

Těžko uvěřit, že v podstatě každým rokem dokázala sestava kolem Carlose Santany vytvořit album obdobné kvality a vždy se jejich výraz poněkud změnil, ale ne zase tak, abyste Santanu nepoznali po několika taktech. Koupě již čtvrté desky tohoto fenoménu za poslední rok a půl výrazně nabouralo mé soukromé žebříčky obliby. Fantazie!

reagovat

zdenek2512 @ 25.06.2014 13:19:08
to EasyRocker: díky za pěknou recenzi na mého kytarového oblíbence. Všechny jeho desky do Festivalu včetně jsou skvělé. Tendence je sice dolů, ale vždy se něco jiného zajímavého najde. Jestli nemáš tak Santana III nebo debutové album nemá chybu, Abraxas je moc profláknutej, ale zajímavá je i deska Illumination s Alice Coltrane a to živé album s bubeníkem od Hendrixe Buddy Milesem.

EasyRocker @ 25.06.2014 13:22:39
Zdeňku, díky za tipy. Mám jen ty čtyři od Abraxas do téhle, debut zatím ne a další taky, ale 100%ně zkusím i další :-)

kali @ 25.06.2014 13:40:25
I já mám tohoto chlapíka v oblibě. Nevidím v těch deskách kvalitativní sešup, trojka, Caravanserai,živák,Borboletta, Lotus, to vše jsou výborné desky! Horší už to bylo začátkem 80.let, z toho období neposlouchám nic, až Spirit Dancing In The Flesh.

zdenek2512 @ 25.06.2014 14:58:11
spíš je to tak, že mně se desky Amigos a Festival líbí méně než ty předchozí je tam více mexických vlivů než rockových. Jak píše Jirka až ty alba z let 79 jsou taková jak se tady s oblibou používá kontroverzní. Carlos je skvělý kytarista, možná nejlepší na světě, ale chybí tomu nápady, které byly na prvních albech. Já jsem po prvních pár posleších zavrhl Festival a nyní jsem se k němu vrátil. :). Lotus to je vlastně výběr živých a studiových nahrávek.

PaloM @ 26.06.2014 05:09:31
Ako som už písal, Santanu rád počúvam a aj fusion obdobie je výborné. V podstate sa zhodnem s predošlými reakciami a autorovi ďakujem za recenziu.
Večná škoda, že prestal fungovať web magazín inzine.sk, tam bolo mnoho recenzií nielen na Santanove albumy (M.Jaslovský, P.Píšťanek, F.Frešo atď.)

Santana patří rovněž mezi moje oblíbené koně. Povšiml jsem si, že nikdo z pánů progboardistů dosud nezareagoval recenzí na album Welcome. Album mám léta ve sbírce a známe se spolu tedy dost dobře.
Když tak nad tím přemýšlím, bylo vlastně toto album (společně s Mahavishnu Orchestra) asi mým prvním kontaktem s americkou fusion music. Bylo to ještě v r. 1973, kdy jsem album dostal ze zahraničí. Bílý obal s ražbou názvu připomínal "bílé dvojalbum od Beatles", ale hudba to byla diametrálně odlišná..To se nedá zapomenout...
Z mého pohledu je album Welcome asi nejodvážnější krok Santany do hudební nirvány. Vzrušovalo mě od prvního až po poslední vstup....

GOING HOME - kosmický sound hammodek přináší závažné téma. Alice Coltraneová (vdova po legendárním saxofonistovi) zde přearanžovala Largo z Dvořákovy Novosvětské symfonie do meditativně hudebně kreativního tvaru. Šustění činelů Michaela Shrieveho a jeho divoké breaky se zde spojují s tím velebným klávesovým soundem... patetické, ale symfonie (i když jinak uchopené) takový sound mívají.

LOVE, DEVOTION AND SURRENDER - melancholické prokreslování prostoru elektrickým pianem a Santanovou kytarovou studií, doprovázené kontrabasem pak po odmlčení otevírají zpívanou skladbu. Správně santanovsky šlape v neomylných rytmech bicích a percusssion - Leon Thomas a Wendy Haasová jsou skvostní zpěváci (v jejich projevu cítím soul jak břitva/zdravím Filozofa). Costerovy a Kermodeovy klávesy nádherně domalovávají prostor.
Výtečná zležitost

SAMBA DE SAUSALITO - a už jsme v latinskoamerických rytmech násobených různými percussion. Plnokrevnost a temperament hned v prvním plánu! Šlapou jako švýcarské hodinky. Klávesy ornamentální malují prostor. Pořád zde cítíme jakousi prostorovost a vzdálenou ozvěnu. Coster vloží výtečné sólo na elektrické piano. Stojíme málem na pokraji extáze....

WHEN I LOOK INTO YOUR EYES - Shrieveho bubenická razance za asistence hráčů na percussion Perazy a Arease nádherně uvolňují prostor flétnistovi Herbie Mannovi. Thomas zpívá s neuvěřitelnou lehkostí, ale vzápětí dokáže přitlačit na hlasivky a popustí uzdu emocím. Skladba je hnána kupředu v prudkém tempu spojenými vokály. Nastává mezera a přichází pravé nefalšové fusion music. Fascinující rytmy bicích, liché doby jako víno, David Brown drtí funkové basové prvky a Kermodeovy klávesy jakoby zpožďují zvuk. Jedinečné a sugestivně vtahující do nitra...

YOURS IS THE LIGHT - latinskoamerická samba. Nádherně vystavěná. Konečně se zde blýskne Carlos Santana na kytaru, ale jen krátce, protože prostor přepouští mé milované Floře Purim a jejímu krásnému vokálu, Kermode společně s rytmickými obrazci percussion sází klavírní akordy a Santana zase natahuje svoje elastické kytarové tóny. Skvěle na poslech, ale podmanivé i pro tanečníky. Melancholie dlouhých západů slunce, na pláži blikají lampióny a do šumění moře zaznívá tahle famózní hudba, v závěru odlehčovaná pískáním, ale i Flořiným scatem v jejich kreativních hlasových proměnách....

MOTHER AFRICA - z latinskoamerického prostředí nás hudbe přenese do nitra černé Afriky. Nemáme zde žádné místní domorodce, ale přesto dokáží Armado Peraza, José Chepito Areas a Michael Shrieve vytvořit dokonalou iluzi šamanského obřadu, v němž vedle bubnů zaznívá i vibrafon, zvonky a saxofon.
Armando Peraza rozjíždí svou výtečnou exhibici a José Chepito Areas a Michael Shrieve mu k tomu nádherně přizvukují. Coster natahuje tón synthesizeru a Jules Broussard vstupuje do skladby svým saxofonem. Výtečné sólo, ale i barevné kouzlení s tóny. Vzedmutí emocí velkého kalibru - propojovat jihoamerickou a africkou world-music zde získává konkrétní podobu.

LIGHT OF LIFE - smyčcový, trochu ponurý úvod a z pozadí se hlásí hammondky s opakujícím se tématem a smyčce zde vytvářejí harmonické stěny, který se přizpůsobuje zpívající Thomas. Opět ta neomylně dusající rytmika, do které proniká elektrické piano, hammondky, ohýbané smyčce. Duchovní obsah textu slouží Thomasovi k jakési formě zpívané meditace... Zajímavě proaranžovaná skladba, stojící místy na principu vážné hudby....

FLAME-SKY - a přichází další změna. Kvílivý dlouhý tón Santanovy kytary dokreslují dlouhé tóny varhan, přeznívání elektrického piana a slyšíme i prostorové kouzlení s činely. Santana ve stereu kreslí svoje tónové obrazy v jeho typickém uchopení, ale zdaleka skladba nevrcholí. Harmonický základ zde prohazuje dva mollové akordy, zbytek jsou improvizace opravdového kytarového mistra. Cítíme napětí a prostorové tajemno v přeznívání nástrojů... A už jsou tu hammondky a do skladby se vlévá nová energie. Tom Coster jezdí po klaviaturách za šlapající rytmiky a Richard Kermode vstupuje do hry druhými varhanami.... Do skladby ale vstoupí ještě další mistr, tentokrát velmistr...
John McLaughlin s přezdívkou Mahavishnu svádí honičkové souboje se Santanou. Oba jsou čitelní a famózní, rychlé běhy, protahované tóny a stupňování kytarové harmonie... zatímco ta základní pořad vyměňuje dva mollové (již zmíněné akordy). McLaughlin vytahuje ohnivé plameny stále výš a jejich improvizace inspiruje Shrieveho do bubenických breaků a ostatní účastníky do dalšího akčnění. V závěru dochází ke zklidnění a konečné katarzi... Mahavishnovské směřování výrazně ozvláštnilo nejen skladbu, ale i celé album....

WELCOME - po takovém uvolnění energie přichází meditativně zádumčivá skladba. Santanova melancholická kytara, upozadněné klavírní běhy, šustění činelů a mírné basové vlnění. Slunce vychází nad obzhor a vítá nový den a vnáší klid a harmonii do duše.... tak si to možná Carlos Santana, ostříhán nakrátko a celý v bílém, v té době ještě doplněn meditačním jménem Devadip přál.

Na tomto albu nehraje Santanova kytara tak úplně nejzásadnější roli - vnímáno v komplexním slova smyslu, jak je to zřejmě z prvních rockovějších alb.
Ale nevadí to. Nový pohled na novou hudbu, která není určena pro většinového posluchače, ale přesto vnitřně objímá....
Pět hvězdiček za progresivní uchopení a celkové ztvárnění dám!

PROSBA:
prosím Vás, kdo vytváříte data kolem tohoto titulu -u tohoto alba jsou uvedeny některé chybné a nesprávné informace v rámci hostujících hudebníků. Prosím - opravte to. Chybí tam i známý jazzový flétnista Herbie Mann.... Děkuji!
reagovat

Voytus @ 20.05.2011 09:05:46
Opravil jsem sestavu tohoto alba, nicméně flétnistů je tam víc, Herbie Mann nikde. Santana tu jen hraje Mannovu skladbu Mother Africa. Tak nevím.
Jinak Welcome neznám, asi už je na čase si ji také poslechnout, protože první tři alba a Borbolettu mám od Santany nejradši. K jeho novější tvorbě se radši nevyjadřovat, bohužel.

Petr Gratias @ 20.05.2011 13:26:52
Díky, Voytusi....
Já vycházím z údaje, který je na vinylové verzi (ten Herbie Mann), možná, že si ale údaje v různých verzích Welcome vzájemně odporují, nebylo by to poprvé... V každém případě děkuji!

PaloM @ 21.05.2011 07:43:02
Mám vydanie CD r.2003 a Herbie Mann tam tiež nie je. Okrem Petrovej Gratiasovej peknej recenzie odporúčam aj články v "inzine", tu je o Welcome od Petra Píšťanka >> odkaz a tiež od Mariana Jaslovského >> odkaz Škoda, že je táto web stránka už "mŕtva" - nie sú nové príspevky od r.2004. Našťastie, stále je dostupná.