terka - @ 05.06.2018 | #

O Santanově desce Welcome bych chtěla napsat alespoň pár slov. Nahrávka mně před pár minutami dohrála a já z ní zůstala perplex, tak jsem se rozhodla sesmolit v rychlosti několik řádků.
Hudba, kterou Carlos na Welcome zachytil, je úžasná, takřka dokonalá. Vlastně určitě dokonalá. Pro mě jde o jeho nejkvalitnější nahrávku, která se do mého vkusu trefuje na milimetry. Takové fůzi jazzu, latino a rocku žehnám všemi deseti.

Už jenom nápad vystavět Dvořákovo Largo do úvodních tónů Going Home a zdůraznit tak dramatičnost okamžiku, je nápad za milion. Hlas Wendy Haas v Love Devotion and Surrender je dojemný a zároveň úchvatný. Samba De Sausalito je ten nejsvůdnější samba rytmus který znám. Leon Thomas zdobí party v When I Look Into Your Eyes, pohodové santanovce, a Flora Purim je nedostižná při cukrování v Yours is the Light, zřejmém vrcholu alba. Na druhé půlce se sice převážně hraje a poslech je trochu složitější, ale to mně vůbec nevadí. Dalším vrcholem je u mě bonusová skladba Mantra, zachycující Santanu v roztodivně hravé poloze, plné napětí, očekávání a...

Tak co, taky máte desku Welcome ve svém pomyslném žebříčku mistra Santany na úplném vrcholku?

northman @ 05.06.2018 08:19:20 | #
Já mám rád celé období od Santana (1969) po Festival (1977)včetně. Něco se mi líbí více Santana III, Caravanserai, něco méně Festival. Carlos Santana je jedním z nejlepších žijících hráčů, k tomu není co dodat. Obdivoval jsem ho před téměř padesáti lety a obdivuji jej i v současné době. Na svých posledních deskách se vrací do počátku kariéry a je to taky fajn.