Luboš - @ 04.10.2016 | #

Diskuse pod albem Kuře v hodinkách od pražského Flamenga mě zaujala tak, že jsem začal přemýšlet o svém vztahu k používání žesťů v rocku a pustil jsem si zrovna tuhle desku britské kapely Colosseum. Na počátku sedmdesátých let jsem nahrával všechna LP, které se mi dostalyy pod ruku. Jedním z alb, která jsem si tehdy nahrál, bylo výběrové album The Collectors Colosseum, když jsem to poslouchal poprvé, tak jsem to chtěl vymazat, ty dechy mi tehdy hodně vadily, ale po druhém a dalším poslechu jsem zjistil, že to není vůbec špatné. Dechy dávají všem skladbám obrovský tah a drsnost, kterou jiné nástroje nedovedou. Začal jsem shánět alba s tímto typem muziky a objevil jsem mimo jiné perlu jménem Hot Rats od Franka Zappy a tenhle koncert.

Tohle album z roku 1971 je snad nejlepší živá nahrávka co jsem kdy slyšel. Skupinu založili hudebníci, kteří předtím hráli ve skupině Johna Mayalla Bluesbreakers, vynikající bubeník Jon Hiseman a saxofonista Dick Heckstall-Smith. Na této desce zpívá Chris Farlowe, který po rozpadu Colossea přešel k jiné vynikající britské kapele a to k Atomic Rooster. Koncert začíná skladbou Rope Ladder To The Moon původně uvedenou na albu The Grass Is Greener, které vyšlo pouze v USA. Již v této skladbě se předvedou všichni instrumentalisté v tom nejlepším světle, zamiloval jsem si bubnování Jona Hisemana, saxofon Dick Heckstall-Smith a zpěv Chrise Farlowa. Další skladba Walking In The Park byla úvodní skladbou jejich debutového alba. Zbytek koncertu tvoří skladby, které dosud nevyšly na žádném jiném albu. Vynikající blues s názvem Encore…Stormy Monday Blues a zvláště závěrečná Lost Angeles. Do všech skladeb jsou zakomponovány motivy z jiných skladeb mimo jiné i z jejich pro mě nejlepší skladby třídílné instrumentálky s názvem Valentyne Suite.

Tahle deska si zasluhuje pět hvězdiček. Kdyby někoho hudba téhle skupiny zaujala, tak letos vycházejí první dvě alba na vinylu.

jiří schwarz @ 02.01.2017 22:18:35 | #
Jen dodávám: koncert 19.11.2014 v Lucerna Music Baru - užásný zážitek, energie jako zde na tomto dvojalbu, vokál lepší, než na tomto 2LP, Hisemanovo sólo na bicí (jinak nejsem milovník téhle disciplíny) strhující. Jeden ze životních zážitků potkání se legendami.