horyna - @ 25.07.2017 | #

Podnět k poslechu alba Aqualung, vzešel z pocitů vzniklých při sobotním koncertu této legendy v areálu zámeckého parku ve Slavkově u Brna.

Především u skladby titulní, jsem si uvědomil sílu a nespornou kvalitu tohoto skvostného kusu, u něhož jsem až s koncertní prezentací vyhodnotil ústřední riff, jako naprosto nadčasový. Správné načasování jejího očekávaného příchodu a nesmrtelný úvodní motiv, nemůže nevyvolat vlnu nadšení, ať je vám dvacet, nebo šedesát, ať se píše letopočet 1975, nebo 2015. Ano, dnešní Andersonova prezentace, je té originální z kraje sedmdesátých let na hony vzdálená a pěvecká mistrova nedostatečnost těžko někoho okouzlí. Přesto v Ianovi zůstává stále to vnitřní oslnivé kouzlo z dřívějška, kterým si podmaňoval davy před padesáti lety.

Na albu Aqualung je ale písní jedenáct a přinejmenším dvě třetiny z nich lze ocejchovat známkou geniality. Při každém vložení CD do mechaniky, se už předem těším na věci Cross Eyed Mary, Mother Goose a vlastně s vyjímkou zatěžkané My God a nemelodické Hymn 43, mám rád kotouč celý.

Když před nějakým rockovým neznabohem vyslovíte jméno Jethro Tull, obvykle dosadí za b - Aqualung. A to je vlastně symbolika "těch velkých", alespoň jednu jejich nahrávku zná celý svět.

Antony @ 28.07.2017 07:45:48 | #
northman

Nemám nic proti, Wilsonova nahrávka má líbivější zvuk, který leckoho zaujme. A líbit se skutečně může každému, co sám uzná za vhodné, dle vlastních preferencí.

Akorát je třeba Wilsonův remix poslouchat s vědomím, že to není, opakuji NENÍ Aqualung, jen jeho moderní, výrazně změněná adaptace. Nemá původní atmosféru, barvu nástrojů, prostorové uspořádání, hlasitostní poměry jednotlivých stop mixu, vytratilo se kouzlo doby vzniku (které je z velké míry dáno dobově věrným zvukem, jenž z dnešního hlediska není až tak dokonalý, ale tehdy to prostě tak znělo, to je znamení doby, každá změna vše jen pokazí), fluidum a duch původního uměleckého díla zmizel. Jde jen o alternativní napodobeninu, která zní na některé aparatuře efektněji. Basa basovitější = čím víc pruhů, tím víc Adidas. Až někdo v Louvru zvýrazní Mona Lise rtěnkou úsměv, tak to bude taky fajn, že...