Jethro Tull - Aqualung (1971)
Reakce na recenzi:

Všechno, co se na předchozích deskách ještě trochu hledalo (neodolatelně kouzelným způsobem) nyní do sebe dokonale zapadlo a dalo vzniknout grandióznímu dílu. Jedna skladba vedle druhé jsou bez výjimky monstrózní hymny, v nichž se nalézá samotný vrchol hudebního zážitku. Jedinečná muzika, která dokáže pohltit, plyne zde tak přirozeně, jakoby prostě jen odkrývala prazákladní melodie a harmonie tónů, co tu odjakživa někde v nás byly. Mýtičností a tajuplností, jako z království pohádkových bytostí, je celá tvorba skupiny protkána již od prvopočátku, zde je ten obraz tak jasný a čistý, až mám pocit, že místo hudby sleduji vyprávění ze života čaroděje Iana.
Ukázkový zvuk, vzorová vyrovnanost a čitelnost všech nástrojů. Výsledný sound je načechranější, než u předchozích alb, někomu mohou chybět basy a těžké spodky, ovšem pro mne je zde tak akorát všeho. Vůbec, příklon k akustičtějším aranžím umožňuje lépe vyniknout jemným finesám, jimiž kompozice překypují. Pořád folk, s trochou artu a s onou propašovanou elektrickou kytarou.
Z vyrovnaného hudebního materiálu není třeba vyzdvihovat jednotlivé skladby. Ale pokud bych musel, pak jmenuji Locomotive Breath, která ve své monumentalitě vykresluje dramatický román soustředěný na ploše pár minut. Hutně supící a nesmlouvavou basovou figurou poháněná mašina, bičovaná kytarovými brejky, vířícími přechody bicích, za doprovodu kulisy pitoreskního piána i divošské flétny. Nedá vydechnout. Uvolnit se na chvilku můžeme až při závěrečné Wind-Up, a že je toho třeba.
Andersonův zpěv se stal kultivovanějším, než na předchozích deskách, ani tak netrčí. Skvěle plní roli uvaděče, rétora, herce, barda, poety, minstrela a majordoma všech hudebních komnat. Je s podivem, jak rychle a lehce skladby mění dynamiku přednesu, jak jsou proměnlivé při zachování pevných kontur, spojitosti a spontánní splývavosti. My God je v tomhle nejzářnější ukázkou.
Aqualung je vrcholné dílo, a je velmi obdivuhodné, že kapela dokázala jeho výsostnou kvalitu ještě několikrát zopakovat. Přitom pokaždé trochu jinak, Anderson a jeho boys nikdy nesklouzli do rutiny.
Pro mne jedno ze tří nejlepších alb JETHRO TULL.
stargazer @ 29.03.2024 08:04:47 | #
I když Aqualung nepatří do mojí trojtopky, je to pořád vyjímečné album na poli rockové hudby. Skladba Pidlooká Mary je absolutně fantastická. Avšak ostatní materiál je prostě unikátní. Jestli album má slabší místo, tak možná Wind Up, aspoń za mě. Zasloužený plný počet *