Beriq - @ 06.08.2008 | #

Toto album považuju za nejslabší, které Jethro Tull v sedmdesátých letech vydali. Podle mě je to tápání a omílání již řečeného (vyzpívaného). Prostě je zde na můj vkus hodně toho nemastného a neslaného. Ale popořádku.

Quizz Kid- začíná jako titulní skladba, ale najednou změna- tvrdší kytara s jemnou flétnou změní ráz celé skladby. Docela příjemně se to poslouchá.

Crazed Institution- pro mě nevýrazná nezapamatovatelná skladba, která se táááááhne negraduje, najednou končí- uf- ještě že tak.

Salamander- ten začátek na akustickou kytaru mi něco až moc připomíná- aha- Cold Wind the Valhalla z předešlého alba. Typický folk od JT.

Taxi Grab - ach jo... Taaxi Graab nééé. Zní mi to jako by Jethro Tull parodovali Rolling Stones- nevím proč...

From A Dead Beat To An Old Greaser - pro mě jasně nejlepší skladba na albu. Vím, že někam směřuje, že každým dalším tónem roste. Krásně ucajdaná, se smyčci v pozadí. No a když se v druhé polovině přidá saxofón tak to už se mi dělá přímo husí kůže.

Bad-Eyed and Loveless - další akustická skladbička, pro někoho možná vata, ale příjemná. Velice příjemná.

Big Dipper - ..... :-(

Too Old To Rock \'n\' Roll: Too Young To Die - když zapomenu na šíleně nevkusný klip k této písni na DVD Nothing is Easy, tak mi zůstane chytlavá (možná trochu podbízivá) věc, která se snadno vetře hluboko do mozku, člověku něco připomíná a neví co. Možná je to celé už na pomezí nevkusu a kýče. Ale jsou to přece Jethro Tull.

Pied Piper - hmm- to já můžu. Akustika plus flétna, Ian Anderson se tu krásně poslouchá.

The Chequered Flag (Dead or Alive)- hezká pomalá tečka, která toto album sice do výšin mezi ostatní sedmdesátková alba JT nedostane, ale loučení je to důstojné.
Těžco se mi o tomto počinu píše pane Andersone. Příště zkuste něco jiného - třeba víc folkového, převlečte se z kůže do vestičky a klobouku, sedněte si na pařez...

(dvě nebo tři? Dávám tří)

PaloM @ 07.08.2008 11:05:17 | #
Nikdy som neuvažoval o albumoch J.Tull zo 70.rokov akože je čo len jedno slabé alebo priemerné, to skôr z 80. - 90. rokov (nie slabé, ale nudné).
"Too Old..." som vždy vnímal ako iné, a zapadá mi do pestrej mozaiky. Mne sa páči aj ten chladný Minstrel v galérii. Zaujímavé, že nikto nespomenul Aqualunga, asi to majú ľudia už dosť obohraté.
"Thick as a Brick" pokladám za najprepracovanejšie,
asi "najumeleckejšie". Z tej doby zo štúdioviek ma najviac oslovili "Heavy Horses" a "Songs from the Wood". "Live bursting out" bolo moje prvé LP (vlastne 2LP) s nimi, dlho sa nedalo zohnať na CD, našťastie už to mám.
Ja mám na každom albume J.Tull obľúbené skladby, aj na nudných sa niečo nájde.