Reakce na recenzi:

luk63 - @ 04.08.2010

Sweet jsou moje dávná (před)pubertální láska, která sice zestárla a je už značně oposlouchaná (což já taky), ale nevetší (na rozdíl ode mě). A zvláště tahle deska, která dokonala odklon mých oblíbenců od všech těch bublegumovejch sračiček a glamrockovech hitů zn. Chinn-Chapman k pořádnýmu hardrocku, jaký jsme do té doby hltali pouze z bé stran jejich singlů. Proto předesílám, že v případě této kapely neumím a ani nechci být zcela objektivní.

Set Me Free je parádní otvírák a vypalovačka, která byla s určitostí ovlivněna Párplama a jejich In Rock - jeden z vrcholů alba hned na úvod. Heartbreak Today pokračuje v nastoleném trendu, i když to už není taková jízda. Sympatická je mi brnkačka v závěru. No You Don´t je sice jedna ze dvou písní tohoto LP napsaná zmíněnými hitmakery, ale v tomto případě se jedná o skladbičku vyloženě rockovou a tudíž mě sympatickou. Rebel Rouser se seč může tváří jako rocková záležitost, ale spíš na mě působí jako ohlédnutí se za popovější minulostí skupiny. První stranu uzavírá peprmintový twistík, který také vnímám jako trochu nostalgie pánů nyní rockerů.

Ovšem hned na úvod druhé strany si to u mě Svíťáci vyžehlili nejprokomponovanější a nejdelší skladbou na desce Sweet F.A. - druhým vrcholem. Restless nemohu nic vyčíst, ale je to jen odrazový můstek k další parádičce a poslednímu vrcholu Fanny Adams - In To The Night. Závěrečná odrhovačka AC-DC je opět z dílny dvojice Nicky Chinn a Mike Chapman a nijak zvlášť se nesnaží zapadnout do rockově ambiciózní koncepce alba.

Dávám plný počet, i když tři písničky to tomuto pamětihodnému počinu trochu kazí. Ale v tvorbě této kapely jde o zásadní a nejlepší dílo.

PS: Na mém CD je šest bonusů - A a B stran singlů z roku 1973, které dokládají to, co jsem již nastínil. Na A stranách Sweet vydávali neautorské hity z jejichž prodejů si ládovali konta, na B stranách jim vydavatelská firma dávala prostor ukázat svou vlastní a zajímavější hardrockovou tvář.