gunslinger - @ 23.02.2011 | #

Začať kariéru s live albumom to som ešte nevidel ani nepočul (keď ano tak sorry za moju nevedomosť), veľa ich vlastných piesní sa tu síce nenachádza a ani kvalita po remastru nieje do uší bijúca (týmto nechcem nikoho odradiť), ale na live z roku 1964 to je dosť dobré.

Síce album komerčne prepadol (vôbec sa tomu nečudujem veď také piesňe ako Louise alebo I'm a Man hrala každá druhá kapela v tých časoch), ale má v sebe ten skutočný bluesový feeling, nie ako vtedajšie r'n'r kapely (nehnevajte sa nechcem ich menovať). Ako už bolo spomenuté, viac ako Claptonova gitara sa my páči Keith Relf a jeho harmonika. Claptonova gitara je na nahrávke slabšie počuť, to asi preto. K tejto nahrávke sa toho nedá veľa napísať.

Album otvára moderátor, ktorý predstaví všetkých členov Yardbirds. Opening je lemujúci jasaním a výkrikmi mladých dievčat, úžasné, potom spustia Too Much Monkey Business a už to ide rovnakým tempom až do konca.
VLASTNICKÉ PRÁVO vtedy asi neexistovalo, ináč by za toľko coververzí Clapton platil alimenty rodine Johna Lee Hookera alebo McDaniela doteraz. 3 star.

Filozof @ 23.02.2011 15:41:21 | #
Gunslinger

Promiň, nechci ze sebe dělat nějakého odborníka či rýpala, ale asi bych měl napsat, že některé Tvoje výroky jsou mírně řečeno překvapivé.

Například živým albem začínaly hned obě nedůležitější a nejvlivnější (rhythmand)bluesové skupiny v Británii té doby. Má to svoji logiku - pro tehdejší vlnu RnB kapel bylo přirozené, rychlé a levné se nechat nahrát při pravidelném vystupování v klubu, než pronajímat studio (v době, kdy jim ještě skoro nikdo komerčně nevěřil).
Poznámka o RnR kapelách je také trochu jako z jiného světa... - které máš na mysli? Merseysound jako opozici RnB vlny? Nebo americké RnR kapely - Everly Brothers ap.? Proč by měly mít jiné, než RnB a bluesové kapely bluesový feeling?

Poznámka o skladbách, které hrála každá druhá kapela je také úplně mimo - vždyť na tom je ta vlna právě založena... Kolik z 10ti nejvýznamnějších RnB kapel té vlny na to bylo jinak? A dávání do souvislosti s komerčním úspěchem je s prominutím hrozný blábol. Hned první americká deska Rolling Stones se dostala na 11. příčku Bilboard hot 200 a obsahovala JEDINOU původní skladbu kapely. A téměř všechny RnB kapely té doby měly velkou část skladeb cizích a přesto se leckdy umisťovaly s touto hudbou tak vysoko, jako už nikdy v dějinách potom!

A už vůbec zcestně působí Tvá poslední věta. V prvé řadě zjevně netušíš, co je VLASTNICKÉ právo. Máš asi na mysli autorské právo.
Dále - hraní cizích skladeb a následné odvádění autorských poplatků je snad u hudby zcela běžné a normální - dodnes a ve všech žánrech. Naopak dnes jsou např. celá tzv. "Tribute" alba daleko běžnější...

Dále u celého žánru blues a RnB je velká část tvorby záměrně založena na obehrávání týchž základních skladeb - ani se tomu zde neříká coververze, jsou to prostě povinné standardy. Každá z těchto skupin záměrně a programově začínala na starých černosškých blues - v tom je právě ta (rhythmand)bluesovost té vlny.
Dále autorská práva na tyto skladby velmi často ti černoši neměli - prodali své skladby gramofirmě kdysi za lahev whisky, netušíce, že jednou by jim mohly něco více vynést.

A překvapení nad horší kvalitou živých nahrávek z nevhodných klubových prostor, s nepříliš dobrou technikou a naprosto nezkušenými lidmi pro takové snímání zvuku - to už vůbec nechápu.

Čili - nerad, ale musím parafrázovat Hejkala - Čoveče - nic ve zlém, ale zkus si nastudovat základy britského RnB. :-)