Reakce na recenzi:

horyna - @ 12.04.2016

Album neprávem upozaděné za svými dvěma slavnými následovníky, je sbírka rozmanitých a technicky precizních písní amerických Kansas, jež do této doby s každou další deskou stoupají strmě vzhůru. Pronikání do alba mi trvalo více času než je obvyklé, o to víc teď doceňuji jeho kvality a stavím ho do jedné roviny s jeho mladšími brášky. U jejich hudby se posluchač rozhodně nenudí, změny tempa jsou tak časté až se točí hlava, většina písní má košatou stavbu a značné barevné odstínění i pomocí kláves a klavíru. Navíc originálním a do roviny s klasickými nástroji jsou u těchto muzikantů postaveny housle, bez kterých si jejich hudbu už neumíme představit. A samozřejmě je tu charizmatický vokál Steva Walshe, druhý mikrofon obstarává drsnější Bobby Steinhardt a nelze ani opomenout bohaté doprovodné sbory, určující mnohdy charakter písně.

Po úvodní odpíchnuté rockové jízdě, ověnčené mnoha Livgrenovými sóly a s pomocí saxofonu, přichází na parádní basové figuře Two Cents Worth- a je opravdu co poslouchat, bublavý rytmus, zvláštní zvuky kláves a perkusí, kytarová melodie a když se přidají i housle je rázem přeinstrumentováno, velice originální věcička, ověnčena parádním vokálním partem. Icarus- invenční šesti minutová perla, velice technická věc s častými změnami temp a parádními kytarami, ať už elektriky či akustiky, obojí vytváří bohaté struktury a tónomalby, rozhodně jedna z nejlepších skladeb na albu. Housle a piáno zdobí úvod čtvrté All the World- srdcovka, jež v pomalejším tempu rozvíjí své silné nápady, je podepřena dominntními klávesovými plochami na než vzápětí narazí rázný kytarový riff, přesně takové skladby obsahuje i následující, slavná deska. Steinhardtem vedena All the World- v rockovém oparu oplývá překrásnou akustickou pasáži v druhé části a jinak zcela živočišným tempem. Skočné housle, jižanský naturel a pohoda, sálá z krátké It's You, kapela se baví. Po zběsilejší Mysteries and Mayhem, pro mne asi nejslabší položce zde, ale pořád kvalitativně v pořádku s tím co má přijít za pár let, se dostáváme k finální The Pinnacle-mega opus jež do sebe vměstnal snad vše co pány napadlo, originální klávesové rejstříky, důmyslnou baskytaru, dlouhé, tklivě táhlé tóny houslí, Walsh zde naprosto exceluje a kytaristé předhánějí jeden druhého v osobitém pojetí své hry, maximální mistrovství všech zůčastněných.

Dvorní producent Jeff Glixman odvedl kus poctivé práce, tak vyváženým zvukem praktikovaným od svých začátků se nemohla pochlubit každá podobně zaměřená parta. Ač se to při pohledu do historie nezdá, je to velké album.

PS: kolik máme na Progboardu právověrných Kansas(istů)??
Vaše oblíbená pětka pánové?
Momentální osobní pořadí:
Leftoverture
Freak of Nature
Masque
Somewhere to Elsewhere
Point of Know Return