Reakce na recenzi:

steve - @ 18.12.2017

Proč musí velká a zavedená kapela, která je na scéně víc jak čtvr století donekonečna omílat tu stejnou nahrávku. Jde o americké Kansas, kteří svůj hudební pomník Leftoverture neopomenou připomenout pomalu každoročně, stůj co stůj. Když koncertují většina skladeb se hraje z Leftoverture, když koncertují jindy, přehrají Leftoverture rovnou celé. Když vydávají živák, musí k němu nalepit kompletí Leftoverture(co chlapci, co to mělo letos být), když se mluví, mluví se jenom o Leftoverture. Pomalu to vypadá, na kapelu jednoho alba, jako by Kansas nikdy nic jiného nenatočili. Copak všichni z paměti vymazali Poin of Know Return, totálně jižanský debut Kansas, nebo skvosty Song for Amerika a Masque, když se už máme za každou cenu udržet v sedmé dekádě? Hold pětinásobnou platinu semlela řeč dolarů a mamon má taky svou cenu.

Ovšem všechno má také druhou stranu mince. Když toto arcidílo právě poslouchám, uvědomuju si obrovskou sílu a gejzír geniálních nápadů, které mě jeho prostřednictvím dokonale stimulují. Ono jde opravdu o skvělé album, jistě jejich nejvyzrálejší, ale ta převaha není prvotní. Jednotlivé skladby jmenovat nebudu, protože bych je musel vypsat všechny a to se mi přiznám se nechce. Kdybych psal svoji recenzi na papír, nejspíš by ho zmáčel pár třpytivých slz, které se mi vylupují při andělsky neposkvrněném dětském sboru v půli Cheyenne Anthem. To je skutečný zlatý hřeb alba.

A tak na mi na závěr dovolte použít provařenou parafrázi KANSAS=LEFTOVERTURE a LEFTOVERTURE=KANSAS. To hlavně díky němu zná tuhle kapelu celý svět.